Jdi na obsah Jdi na menu
 

16. chapter

21. 5. 2013

  Dor 

 

„Jak, zmizel? Zeptám se zmateně.

 

„Normálně zmizel! Není tam! Je pryč! Fuč!“ začíná hysterčit a všichni kolem stolu ho netrpělivě sledují. „Co budeme dělat?! Nevím kde je! Nevím nic! Měl jsem jít s ním! Panebože!“ propadá vážné hysterii.

 

„Klid, jo? To se nějak vyřeší.“ Snaží se ho zklidnit Asaie, ale nevypadá to, že by na jeho radu dal. Hiroki ho akorát zpraží pohledem a začne chodit před stolkem sem a tam, přičemž si rukou neustále projíždí vlasy. Jasná známka zoufalství.

 

„Hele sedni si, jasný!“ ostře na něj vyjedu. „Tohle se musí probrat s vážnou hlavou. Nepotřebujeme tu hysterického malého kluka!“ zchladím ho a on si zaraženě sedne. „Byl to Orochi, to je jasné.“ Řeknu.

 

„Jak to můžeš vědět?“ pochybuje Vicki.

 

„Už jen proto, že na druhé straně ulice se o sloup opírá Lucky.“ Řeknu a přemýšlím dál. „Snaží se mě tím dostat na lopatky.“ Zamumlám.

 

„Takže je to kvůli tobě?! To kvůli tobě zmizel!?“ zaječí Hiroki.

 

„Mlč debile!“ vyjedu na něj. Nemám na něj nervy. Čekal jsem, že něco udělá, ale tohle jsem nečekal. Měl jsem počítat se všemi možnostmi. Kéž bych tu měl gang, postesknu si.

 

„Ale co budeme dělat?“ zeptá se Asaie a ostatní přikyvují.

 

„Vymyslíme protiútok a připravíme plán na získání Dovida zpět.“ Na všechny se podívám a tvářím se naprosto vážně.

 

„Co navrhuješ?“ ptá se Camil. Stále mě má za šéfa. Trochu mě to potěší.

 

„Nevím. Možná to stejné, co jsme udělali u Tetsuhira.“ Pokrčím rameny.

 

„Ale to přece nemůže znovu vyjít.“ Zakroutí hlavou.

 

„To je pravda, ale když to uděláme tak, aby to vypadalo, že je to stejné a pak přijde událost kterou nečekali, tak je můžeme přelstít.“ Přemýšlím.

 

„Orochi není blbej.“ Poznamená sarkasticky a já se suše zasměju.

 

„Jo to teda není.“

 

„Takže co?“

 

„Pamatuješ na Poslední bitvu?“ zeptám se ho s lehkým úsměvem.

 

„Jasně že pamatuju, jak bych mohl zapomenout? Je to jedna z nejslavnějších chvílích našeho gangu. A jak jsi Luciusovi zlomil tu čelist a pak mu ještě rozdrtil jeho dolní partie.“ Zakření se. „To není zrovna vtipný, ale když on si to vážně zasloužil.“ Vysvětluje rychle ostatním, kteří jen nechápavě sledují náš rozhovor.

 

„No jo, ale víš, co byl původní plán, ne?“ ptám se.

 

„No…myslím, že vím, o co šlo.“ Zamyslí se.

 

„Tak tohle by mohlo fungovat, ne? Strhnuli bychom bitvu a nenápadně dostali pryč Dovida. Víš, jak jsou Orochiho hoši lační po krvi. Poleví v hlídkách a my to budeme mít lehčí.“

 

„Jo, to vím.“ Zavrčí temně a znovu se mu v očích objeví ta dávná bolest.

 

„Takže teď už jen plán jak ho dostat ven, až zjistíme, kde je a najít vhodné místo a čas.“ Pohodlně se usadím.

 

„Ale my tu nemáme nikoho, kdo by se jeho klukům vyrovnal.“ Řekne Camil.

 

„Počkej…pravda. Oni se neumí prát…“ zamumlám a zoufale si promnu rameno, což dělám vždy, když si nevím rady. „Hodil by se nám zbytek gangu.“ Řeknu a rozhlédnu se po nechápavých tvářích.

 

„Nějak jsme nepochopili ten dialog, co jste tu vedli. Nějaký meziplanetární hovor?“ zeptá se Asaie, ve snaze uvolnit atmosféru a něco přitom zjistit. Několik lidí se lehce nuceně zasměje, ale nevydrží jim to dlouho.

 

„Takže o co jde?“ zeptá se Hiroki, který očividně už nedokáže zůstat zticha.

 

„Jde o to, že ten plán, který jsme měli v plánu uskutečnit, nemůžeme provést, neboť se neumíte prát.“ Řeknu mu na rovinu.

 

„My se umíme prát!“ vyjede na mě, ale já se mu s klidem dívám do očí.

 

„Vážně?“ zvednu ironicky jedno obočí.

 

„Co byste dělali, kdyby na vás vyběhli tři chlapy dvakrát větší než vy s železnými tyčemi a noži?“ čekám na odpověď, ale ta nepřichází, jen na mě koukají.

 

„Umíme se prát.“ Zahuhlá uraženě.

 

„Ne, tohle byste nezvládli. Ne sami. Camil by vám dal celkem slušnou šanci na přežití, ale i tak je téměř nulová, že byste vyvázli bez vážných zranění.“

 

„Za Dovida mi to stojí.“ Řekne odhodlaně.

 

„Myslíš, že mu pomůžeš, když se necháš zabít? Oni nemají slitování.“ Odpovím mu ledovým hlasem. Už nemám sílu být ten Dor, kterým teď jsem. Ne v téhle chvíli. Teď jsem znovu Dor rváč a pravá ruka Nica, šéfa Classbourgského gangu. „Nehraj si tu na hrdinu Hiroki. Nevíš jaké to je tam venku, tak buď radši zticha.“ Okamžitě mě poslechne. Chlad čišící mi z očí je ochromující. Musím si zachovat chladnou hlavu.

 

„Lásko?“ zeptá se Asaie a já se na něj otočím. Můj pohled na chvíli zněžní, ale ovládnu se. Nesmím do svých rozhodnutí plést city. Tohle je na tom to nejtěžší. Asaie budeme potřebovat někde, kde bude přímý boj, neboť co jsem slyšel, je dobrý v bojových umění. Více než dobrý. Chtělo by to Eleanor. A ostatní. I se stroji a vybavením. Jenže ti jsou daleko.

 

„Měli bychom zavolat ostatní.“ Nadhodí Camil to, nad čím celou dobu přemýšlím.

 

„Měli, ale co bychom jim řekli? Nepřiletí přece jen proto, že máme problémy.“

 

„To se mýlíš. Nepamatuješ? Problém jednoho, problém všech. Nejzákladnější pravidlo. Ať jsi kdesi, pomůžem si. Zapomněls?“ zvedne jedno obočí a já se nostalgicky usměji.

 

„Nezapomněl, ale je to minulost. Už nejsme s nimi.“

 

„Ale jsme. Stále jsme členy, ať už jsme jakkoliv daleko.“ Odporuje mi. „Měli bychom to aspoň zkusit.“

 

„Nemyslím si. Možná jsme členy, ale jak chceš dopravit všechny, s motorkami a vybavením sem? Čím?“ ptám se ho a snažím se ho přesvědčit o své pravdě.

 

„Ale má. Nico mi nedávno psal, že si koupil tryskáč.“

 

„Hlavně že se ozval mě.“ odfrknu si. Vážně se mi nikdo neozval.

 

„Neozval? Říkal, že nereaguješ na dopisy ani na maily a byl z toho celej špatnej.“

 

„A proč nezavolal nebo nenapsal esemesku?“ zeptám se s jasnou nedůvěrou.

 

„Volal i psal, ale neodepsal jsi mu a nedovolal se. Dával jsem mu tvé číslo, ale údajně mu to vždycky típneš nebo jsi nedostupný.“

 

„Cože?! Ale mě nikdo nevolal ani nepsal!“ zaječím.

 

„Asi se ti někdo naboural do sítě.“ Pokrčí rameny.

 

„Naboural do sítě? Jak to? I když je pravda, že teď už ji nemám chráněnou…“ zamumlám. Měl jsem si ji nechat zabezpečenou. Nechápu, proč jsem to udělal.

 

„Takže ti někdo naboural síť a stoprocentně odposlouchává i všechno co řekneš a uděláš. Někdo tě sleduje, kámo.“ Zamyslí se a mračí se přitom.

 

„Ale kdo?“ nechápu. „A proč?“

 

„A co smrt tvých rodičů? Nemá to něco společného s tím?“

 

„Jak to mám vědět?“ vyjedu na něj. Můj klid je tentam.

 

„No, to vyřešíme později, co ty na to?“ podívá se mi do očí a jasně vidím jeho starost.

 

„Jo.“ Kývnu a znovu začnu přemýšlet, co s tím.

 

„Zítra ti přivezou Eleanor, tak bychom snad spolu mohli projet okolí a podívat se, kde by se mohli schovávat.“ Řekne Asaie.

 

„Nebudou dvě motorky moc nápadný?“ zeptám se.

 

„Když změní formu na crosovou, tak ne. Pravidelně se tu jezdí závody. Je tu na to vyhrazená oblast, ale když dodržuješ určitý pravidla, můžeš jezdit i jinde, teda kromě rezervace, což je sice většina krajiny tady, ale tam se nemají kde schovat a navíc by je za chvíli našli. Musí být v nějaké horší části města nebo v crossové oblasti.“ Řekne a já nevěřím svým uším a očím. Je dobrý. Hodně dobrý.

 

„Jo to by šlo.“ Pokývu hlavou. Na Eleanor se těším. Konečně se zase budu moct projet na jejích ladných křivkách. I když to bude v její crossové formě. To mě ale nijak netrápí. Miluji crossové ježdění, ale v mém bývalém městě k němu nebylo moc možností.

 

„Tak jo. Domluveno.“ Zamne si ruce Camil.

 

„Ale co je ta Poslední bitva?“ zeptá se Lucius. „Nehodlám dopadnout jako můj jmenovec.“ Pousměje se.

 

„To si musíte poslechnout.“ Zasměje se Camil. „Bylo to, ještě když jsme byly na kordy s Luciusovým gangem…“ 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Kawaiiiiii ^^

(Widlicka, 25. 5. 2013 11:50)

Waaauuuuu to bylo hustýýýýý, to co se chystá bude pořádná řežba, doufám, že to neukončíš nějak násilně (tu sérii). Chápu, že bys ji ráda "zaparkovala" abys mohla později, časem pokračovat, ale prosím, nijak ji neměň, je totiž božííííí! to raději počkáme, než ji kazit ;-)
Je mi moc líto, že teď nemůžeš psát, snad se to časem změní k lepšímu. Sama vím, že někteří lidé pro to nemají pochopení, i když v mé rodině jsem nakazila trošku svou dceru ;-P a ví se o mě že jsem tohoto fanynka ;-)

...

(L., 22. 5. 2013 17:41)

Vypadá to zajímavě. Snad ten jejich gang přijede a všechno se to vyřeší.

:)

(Miu, 22. 5. 2013 6:41)

tak a pak sem dáš tu milou pohádku? :D enem ten muž popíjející kafe... mi sakra někoho připomíná... ty jsi zlá!! ale tak, že to ani není možný... no nic povíme si to potom :D a víš, že se těším na další dííl