4. kapitola
Naruko
Běžím zpět chodbou školy, neboť jsem si zapomněla cvičební úbor ve skříňce. Ve spěchu proběhnu kolem Kamuie, kterej se zdá být v pořádným šoku, ovšem nehodlám to teď nějak řešit. Taneční je důležitější. Bez něj se totiž nedostanu na univerzitu. Zahnu za roh, za kterým je chodba s našimi skříňkami, když na zemi pod uvidím třesoucího se Lessiho.
Pane Bože, co se mu stalo? Pomyslím si a rychle se k němu rozeběhnu.
Ještě za běhu si všimnu skalpelu v jeho rukách. Nehodlá se podřezat, že ne?! Natáhne ruku nad předloktí a pomalu ji spouští dolů, až se chladným kovem dotkne horké kůže.
Jsem od něj na deset kroků, když provede první řez. A ne jen tak ledajaký. Pěkně hluboko a co nejdál to jde. Vyděšeně se dívám na rudou čáru na jeho předloktí, ze které začínají vytékat proužky krve, které se s každou vteřinou zvětšují a tvoří pod ním malé krvavé jezero.
Zrovna natahuje ruku a by se říznul znovu, když mu skalpel vyrazím z ruky a vrazím mu facku. Než se z ní vzpamatuje, vytrhnu si šňůrku ze šněrovacích bot, až odlítne několik cvočků co ji drželo, a pevně ji zavážu těsně nad ránou. Začnu na něj mluvit, ale buď není schopný mluvit a nebo jen nechce.
„No tak Lessi! Slyšíš mě? Proč jsi to ksakru udělal? Jdeme na ošetřovnu a to hned!“ rozhodnu se okamžitě, ale on jen začne zběsile vrtět hlavou.
„Žádné ne! Půjdeš a hotovo!“ s tím ho vytáhnu na nohy a táhnu ho směrem k naší doktorce. Sice sebou zmítá, ale kendo udělá svoje a tak jsem přece jen silnější než on. Dotáhnu ho až před dveře, kde trochu povolím stisk a on se mi vytrhne, ovšem hned na to skončí v náručí naší doktorky, která se tomu jen zasměje, dokud si nevšimne krve všude kolem.
„Co se tu proboha stalo?“ zeptá se a okamžitě Lessiho popadne a zavede do ošetřovny, kde ho posadí na lůžko, odkud se samozřejmě znovu zkusí zdejchnout. Naštěstí tam jsem já a stačím ho odchytnout dřív než si zase něco udělá.
„Lessi, jestli nepřestaneš nepřej si mě!“ zaječím na něj. Vážně nejsem zrovna trpělivý typ člověka. Jen se pode mnou skrčí a radši už zůstane na místě, ovšem stále vypadá částečně mimo. Proč to kruci udělal? Je snad normální? Jasně, jednou se už podřezal, ale proč to udělal znovu? Musím se zeptat Johnyho. Nevím proč, ale na takovýhle věci má čuch. Vždycky dokáže uhodnout na co člověk myslí a co má za problémy, tak by snad mohl s něčím přijít i teď.
„Doktorko jak to sním vypadá?“ zeptám se starostlivě. Přece jen je to můj kamarád. Doktorka zatím stihla všechno co se dalo očistit od krve a nachystat si věci na šití. Teda jestli mohu hádat, podle těch zakřivených jehel a divných nylonových nití. Dobře, vím, že z nylonu asi nejsou, ale mě se tak jeví.
„Budu to muset šít a ty ho nejspíš budeš muset držet, aby sebou necukal. Neztratil ještě moc krve, ale musím s tím hned něco udělat.“ začne si mumlat pro sebe. Přikývnu a jdu si stoupnout vedle Lessiho, který jen co spatří jehly, pokusí se znovu zdrhnout, ale s mýma rukama na jeho ramenou mu to moc nejde.
„Teď ho začni pořádně držet.“ přiblíží se doktorka.
Chytnu mu ruku, ale začne sebou tak mlít, že má co dělat, aby mi těma svýma párátkama nevypíchl oko. „Tak a dost!“ zaječím a sednu si obkročmo na něj, přičemž koleny stisknu jeho nohy k sobě tak, že jimi nemůže hnout. Ruce mu chytnu taky a doktorka se dá do šití. Trvá to nekonečně dlouho. Proč to musí pokaždé hned zasukovat a pak teprve jít na další steh? Už to moc dlouho nevydržím.
„Hotovo.“ zasukuje doktorka poslední steh. Hlasitě si oddechnu a slezu z něj. Zaraženě se dívá na své předloktí a v očích má nové slzy.
Lessi
Nechápavě a trochu šokovaně se dívám na novou zašitou ránu na předloktí. Zase jsem to udělal. Proč? Jen proto abych měl zase výčitky svědomí? Je jasné, že Smrt mě nemá ráda, jinak by si mě už dávno vzala k sobě. Proč se o to vůbec snažím?
Momentálně si nedokážu vybavit, co mě donutilo k tomu, abych to znovu udělal a jsem za to rád. Ovšem vím, že za chvíli, jen co se trochu vzpamatuji, se vzpomínky vrátí a to plnou silou. Do očí se mi nahrnou slzy a někdo mě obejme. V tichosti pláču a nechám sebou houpat ze strany na stranu, než se po několika předlouhých minutách podívám na toho, kdo mě zachránil. Naruko. Nemá být v tanečních?
„C-co tu děláš?“ zeptám se plačky a snažím se vytvořit úsměv, ze kterého spíš vyjde jakýs škleb, který se úsměvu podobá asi jako šváb člověku.
„Vracela jsem se pro oblečení které jsem si tu zapomněla a pak jsem uviděla tebe, jak jsi tam na zemi a zrovna jsi si udělal tu ránu, takže jsem tě vzala sem na ošetřovnu, jenže tys sebou tolik házel, že bylo téměř nemožný udržet tě v klidu a málem jsi mi asi třikrát zdrhnul.“ vysvětlí a přitom se začne mračit. „Proč jsi to vůbec udělal? Potkala jsem na chodbě dost vykolejeného Kamuie. Stalo se mezi vámi něco?“ teď se mračí spíš tím, jak přemýšlí.
Kamui. Kamui. KAMUI!!!!
Chytnu se za hlavu, v náporu vzpomínek na události poslední necelou hodinu. Nechci je vidět! Nechci! Proč mi to udělal? Proč? Udělal jsem mu něco? Vždyť jsem se choval normálně a nechoval se jako nějaká kurva! Tak proč..? znovu se rozbrečím a teď už mám důvod.
Proč jen se mi vždycky musí líbit jen hajzlové? Jen ti proradní prolhaní grázlové...kdyby si mě aspoň někdo nechal jako hračku...pořád lepší, než že si s vámi užijí a pak vás odhodí jako kus hadru...jako hračka bych měl důvod proč žít a věděl bych, že jsem aspoň v něčem dobrý....jinak by si mě přeci dotyčný nenechával...tak proč..? Složím hlavu do dlaní a ramena se mi otřásají v náporech vzlyků. Naruko mě pevněji obejme a šeptá mi uklidňující slova.
Po necelé půlhodině jsem schopný vstát a jít domů. Jen pro jistou mě Naru doprovodí až domů, kde jí musím odpřísáhnout, že neudělám nějakou blbost. Těší mě, že když jí to odpřísáhnu asi napopáté, uvěří mi a odejde. To jiným trvalo déle, než mi uvěřili. Ale teď jsem jejich důvěru zradil...udělal jsem to zase.
Znovu mě uchvátila myšlenka na žiletku, ale stále mám v živé paměti výraz Naruko, když na mě byla naštvaná a taky jsem jí dal slib. Aspoň ji nechci zradit, když se mi to povedlo u tolika jiných lidech. Teda u jednoho. Mamka mě zabije, až zjistí, co jsem udělal. Smutně se pousměji a zamíří do pokoje.
Zbytek dne se jen dívám na různý filmy a seriály, až skončím u Gravitation, u kterého se málem několikrát udusím jídlem. Například, když tam je v tom oblečku školačky. Upřímně, jen co se v záběru objevila jeho noha s tím návlekem, se skučením jsem odběhl ze záběru a rozdýchával smích. Stejně nejlepší je jejich manažer K. Takovej správnej šílenec.
Zrovna, když Shindo nepřichází na zkoušku a pan K se začne kroutit s: „měl přece to ra-ande-e.“ začne zvonit zvonek. Se skučením se zvednu a protáhnu si zdřevěnělé nohy, přičemž dosti pokulhávám. Mám pocit, že mám nohu z rosolu, protože ji vůbec necítím. Dopajdám otevřít dveře a když otevřu, leží tam obrovský pugét růží. Překvapeně na něj zůstanu zírat. Vezmu jej a přitom z něj vypadne lísteček. Otevřu ho a čtu.
„Moc se ti omlouvám a doufám že tohle přijmeš jako začátek mé omluvy...“
Cože? Začátek mé omluvy? Kroutím nad tím hlavou a i s pugétem zajdu do domu, netušíc o osobě skryté ve stínech...
Komentáře
Přehled komentářů
och tvl .... to čo mu spravil?????? hajzel jeden !!!!! prosiiiiiiiiim pokračovanie .... dikiiiiiiiiii
Slintající žvatlající agresivní muchomůrka
(Nightmare, 11. 3. 2015 13:28)Prosím, prosím, prosím pokračování! To by byl ten nej dárek k svátku :)). Jo a můžu vraždit? Prooooosím... Kamui bude taková mrtvola až s ním skončím ]:~}.
skvělá povídka
(saya, 18. 1. 2015 13:34)prosím, přidej další díl. =) je to super povídka a já chci vědět jak skončí =D
Oooooo!
(Marký, 12. 1. 2015 19:53)To je.......nej povídka. Jsem napnutá jak drát. Už aby bylo pokračování. Je to dokonalí :-) .
XD
(Zakuro, 1. 9. 2014 20:49)Neee, budu brečet, to je dokonalá povídka. A nemá zatím další díl, to je bordel toto, budu ve škole netrpělivá, potřebuji další díl. A ne že ho zabiješ, to bych já nepřežila. :3
Dopis( za tohle ti patří dík )
(Monika, 20. 8. 2014 10:31)
Je to skvěle napsané,jen bych se chtěla zeptat,zda to bude ještě pokračovat ,a musím pochválit i ostatní dílka.....doufám,že se brzo dočkáme pokračování...
Děkuju a přeju další motivaci k povídkám
Monika
hihi
(Miu, 6. 1. 2014 19:24)tohle musíš dopsat a já mám tady pár nápadů ještě z minula, takže to musím uspořádat a pak ti to na papíře předat protože víš jak to se mnou je :D a zítra bude docela dost času, tudíž bychom bysme mohly vymýšlet co říkáš? :)
Yuu!
(Miu, 13. 12. 2013 18:16)čtu to znovu a říkám si to musíš dopsat! klidně si stebou sednu a budem zase vymýšlet omluvy a co se mu všechno stane, ale PROSÍÍÍM!
Re: Yuu!
(Yukiko, 13. 12. 2013 21:31)Jáj -_- :D Jsem ráda že se ti to stále líbí^^ pokračování je na ceste :** alespoň v mé hlave, ale chtelo by se na to si sednout :* Třeba v buse až pojedeme na ten koncert :)
Kawaii^^
(Frux, 18. 4. 2013 15:19)
Krásné..
Ještě že tam Naru přiběhla a zastavila ho.. Mohl zase skončit v nemocnici.. Nedivím se mu.. je celkem labilní, i když si našel ve třídě dobrou partu lidí, mezi které zapadá. To co udělal Kamui, tak Lessiho zasáhlo, a proto si zase ublížil. Podle mě on s tím chce přestat vnitřně. Ale nejde to tak snadno, jak si všichni myslí ;)
Snad je ten pugét od Kamuie.. doporučovala bych mu to a ještě dalších padesát kytek k tomu navrch.
Kawaiiiiii ^^
(Widlicka, 8. 3. 2013 10:36)
WAAAAAuuuu dočetla jsem až sem pomalu s jedním dechem ;-P
Za to, co mu ten hajzlík na předchozí škole udělal, by ho měl někdo pořádně zmlátit, a ředitele té školy zavřít, když byl schopen podporovat takové chování!
V nové škole to bylo zas až překvapivě pravý opak, až se mi zdálo vše nereálné, protože tak to v životě většinou nechodí. Díky tomu, že už tam takové páry byly, tak je prostředí o hodně tolerantnější. Nedivím se Kamuimu, že se na nového spolužáka zeptal svého kamaráda z jiné školy, spíše mě překvapuje, že když ho zná, a tolik mu věří, že netuší, co je zač. Teď si to pěkně pohnojil, hádám, že ve chvíli, kdy ho napadl, mu došlo, že na někoho takového nevypadá, jakým ho Nico popsal. Nedivím se, že byl v šoku, když si uvědomil, že nic z toho nebyla pravda, a cože mu to vlastně provedl. Doufám, že na něj teď půjde hodně pomalu a s hóóódně omluvami.
Stejně mi ale přijde divné, že se Lessi po tom tak zhroutil, protože přece sám tvrdil, že se mu to po prvé líbilo... spíše to je jen psychické zhroucení, všichni ho týrali, zrada přítele, a teď zas... psychika je potvora, doufám, že se z toho vyhrabe ;-)
..*
(Liia, 6. 3. 2013 19:52)Tak doufám, že to nezůstane jen u toho pugétu.. :) Jako doufám, že se Lessimu už nic nestane a ten idiot Kamui to všechno pochopí..
P.S.
(Miu, 6. 3. 2013 6:39)zapoměla sem tak něják Yuu mám jednu otázku když mu to šili ono ho to nebolelo? a nwm proč má strach z jehel hele víš kam bys pak mohla ty jehly dát?? >:D
<3
(Miu, 6. 3. 2013 6:36)Yuu to je boží !!! možná že kdyby to bylo jak si plánovala původně tak to není takový úžasný... a hádejte která postava stála asi ve stínu?? :3 no prostě se těším na další díl :D
*o*
(Liliana, 5. 3. 2013 21:33)Tak táto kapitola ma odrovnala. Lessi mal šťastie v nešťastí. Keby ho nenašla Naruko tak to dopadne dosť zle. Nielen po fyzickej, ale aj po psychickej stránke. Teraz má aspoň dôvod prečo sa nerezať. Nesmie porušiť sľub, ktorý dal. No najviac ma dorazil a prekvapil koniec. Po pravde neviem čo si myslieť o Kamuim. Pretože ak sa nemýlim tak tá kytica a ospravedlnenie boli od neho. Možno ho prekvapilo Lessiho keď sa ho pokúsil znásilniť a vďaka tomu sa mu rozsvietilo v tej jeho palici. Som zvedavá ako to bude pokračovať tak sa neviem dočkať pokračovania tejto super poviedky :)
....
(zz, 14. 5. 2015 17:11)