9. Zia a Andrej
„Jsem jen trošku… nervózní,“ řeknu opatrně. Bojím se, že pozná, že je to pro mě poprvé a odsoudí mě za to.
„Tys nikdy na žádném rande nebyl, že?“ zeptá se mě s otazníky v očích. Trhaně kývnu hlavou na znamení souhlasu a potupně zírám do desky stolu. Cítím se trapně, jako ještě nikdy. „Z toho si nedělej hlavu,“ pohladí mě po ruce. Zvednu k němu zmatený pohled. „Nikomu nevadí, že jsi ještě na rande nebyl. Nejsi první ani poslední,“ povzbudivě se na mě usměje. „Vlastně… no dobře, já na rande už byl,“ přizná se, když po něm hodím ironický pohled.
„Díky,“ usměji se a už s lepší náladou mu ukradnu kousek jeho zákusku. „Hmm… je dobrý,“ řeknu a ukradnu mu další kousek, ale to si už líbit nenechá a drapne mě za zátylek. Přitáhne si mě k sobě a políbí mě. Vnikne jazykem do pusy a sebere si kus dortu, který jsem v šoku nestihl sníst.
„Od tebe je ještě lepší,“ svůdně se usměje a já na něj jen hledím neschopen slova.
„Hej! Ty jsi mi ho ukradl!“ zamračím se na něj, jen co se vzpamatuji.
„Omyl, ty jsi ho ukradl mě, já si jen vzal to, co mi patří,“ zamrká na mě s laškovným odleskem v očích. Ten dvojsmysl byl schválně? S rudou tváří se vrhnu na svůj dort. „Copak, snad jsem tě nepřivedl do rozpaků, zlatíčko?“ zasměje se.
„Nejsem zlatíčko!“ zamumlám uraženě a otočím se od něj. Najednou mi pohled padne na známou postavu u stolu na druhé straně kavárny. Co tu dělá? To nás sledoval?
„Nechci rušit holubičky, ale mám pocit, že tu máme něco důležitějšího na projednání, že Zia?“ ozve se najednou nad námi a k našemu stolu si přitáhne židli Yashihiro.
„Co tu děláš? Chtěl jsem pak za tebou zajít,“ usměju se na něj. Chtěl jsem mu jen oznámit, aby si dal na Boha pozor. Není rovna kliďas a vsadím se, že ještě bude dělat problémy.
„Přišel jsem s tebou domluvit tvoji ochranku,“ vážně se na mě podívá.
„Kdo je to, Zio?“ zeptá se podezřívavě Andrej. Když se na něj podívám, zjistím, že Yashihira vraždí pohledem. On snad žárlí! Pomyslím si potěšeně.
„Jsem Yashihiro, těší mě,“ natáhne ruku k Andrejovi.
„Andrej,“ zavrčí na něj.
„Copak copak? Já ti Ziu nevezmu,“ zasměje se Yashihiro a vypadá to, že se mu líbí provokovat ho. „Je to jen můj malý společník a tak je mou povinností ho chránit. Zvlášť, když jde o uživatele Orea,“ zašklebí se na něj, ale nevypadfá to že by ho moc přesvědčil.
„A spíte spolu?“ zavrčí temně.
„Cože?!“ vyjedu na něj. „Jak se můžeš na něco takového ptát? A navíc, nic ti do toho není!“ naštvaně se na něj mračím a snažím se vypadat děsivě, což se mi v jeho případě očividně nedaří.“
„Jenomže já chci, aby můj kluk spal jen se mnou a s nikým jiným. Nemělo to vyznít tak blbě,“ ospravedlňuje se.
„Kdo říkal, že jsem tvůj kluk? A co ti je do toho? Seš snad debil? Tohle vyznělo stejně blbě!“ snažím se být tichý, ale i tak se na nás pár hostů otočilo.
„Promiň…“ zamumlá a hodí po mně smutným kukučem. Jsem na něj sice naštvaný, ale nebudu ho zase přehnaně trápit. Jsem prostě moc měkký…
„Ale nepočítej s tím, že ti to jen tak projde!“ zavrčím na něj, i když jsem mu už odpustil. To ale nemusí nutně vědět. Vážně, takhle se vyptávat, a pak ještě prohlásit něco takového?!
„Však mi za chvíli odpustíš,“ zašeptá mi do ucha hlasem, ze kterého se mi všechno napětí, které z něj cítím, usadí ve slabinách.
„Nějak moc si věříš, nemyslíš?“ sarkasticky se na něj podívám. Co si myslí? Ale je pravda, že on by mě asi docela rychle donutil mu odpustit… nenechám se tak snadno dostat!
„Nemyslím,“ pokrčí rameny a zadívá se na Yashihira, který nás pobaveně sleduje.
„Nechtěl jsem tu začít vaši mileneckou hádku,“ škádlí mě.
„Nezačal. A nejsme milenci!“ ohradím se, jen co mi dojde, co vlastně řekl.
„Takže… zpět k tomu, proč jsem přišel,“ zase zvážní. „Od Gora jsem slyšel, že tě napadl nějakej chlap, který se jmenuje Bůh… co je to za blbý jméno?“ diví se.
„Je to Boh,“ opravím ho. „Býval to můj nejlepší přítel, než jsem se dostal sem,“ vysvětlím mu.
„Aha. No říkal, že seš jeho nějakej bráška a že prý jste spolu dělali hromady hnusných věcí, ze kterých se i mě dělá zle a to už je co říct,“ ušklíbne se.
„Ale prosim tě, nedělej ze sebe nějakýho sadistu, moc dobře vím, že jsi stráááášně měkej,“ rejpnu si do něj a začnu se smát jeho výrazu. Není sice úplně nejněžnější milenec, ale když mu na daném člověku záleží, jemnějšího a hodnějšího člověka byste pohledali. Kdysi, když jsem tu byl nový, spal jsem s ním, ale jen co jsem se postavil na vlastní nohy, zbavil se strachu ze znásilnění a uvědomil si, co vlastně dělám – děvku místnímu největšímu mafiánovi - rozhodl jsem se, že toho nechám. Ovšem oblíbil si mě natolik, že mě v podstatě uznal za svého bratra. Dá se říct, že jsem zastoupil místo jeho několik let mrtvého brášky. Nechce za svou pomoc žádnou protislužbu nebo něco, což mě neuvěřitelně štve. Nenávidím pocit, že jsem někomu něco dlužnej. Proto jen s největší nechutí přijímám pomoc od přátel a od Yashihira, který by mě pronásledoval klidně až na konec světa jenom proto, abych si těch deset dolarů co zrovna našel v peněžence, vzal.
„Tuhle poznámku raději přejdu, nebo bych se tu za chvíli potýkal tady s tvým žárlivým Andrejem. Takže, rozhodl jsem se, že budeš mít osobní stráž. Jsem srozuměn s tím, že to nepřijmeš jen tak a proto si jednoho člověka můžeš vybrat sám ze svých lidí a jednoho ti dám já, dle mého výběru,“ nekompromisně se mi zadívá do očí. Vzpurně na něj hledím. Tohle se mi ani trošku nelíbí. Ani trošku. Popravdě, nelíbí se mi to vůbec! A taky to dám jasně najevo.
„Nesouhlasím!“ vyjedu na něj.
„Očekával jsem podobnou reakci,“ usměje se.
„Neusmívej se jak debil a odvolej to! Nechci žádnou osobní stráž!“ rozčiluju se dál, ale ani to s ním nehne.
„Ale ano, potřebuješ. Dneska na tebe čekal přede dveřmi, takže smůla, dostaneš je, ať chceš nebo ne,“ mluví stále klidně, ale za chvíli jeho pohár trpělivosti přeteče. To můj už dávno plní moře.
„Prostě ty dva dostaneš a hotovo. Ode mě půjde Lucien, je nejlepší, hned po Gorovi,“ dá ruce na stůl a začne si je prohlížet, jako by najednou byly tím nejzajímavějším, co tu je. Celý se třesu a vzteky si nehty dělám krvavé půlměsíčky v dlaních, jak zatínám pěsti.
„Zlato, myslím, že je to docela dobrý nápad,“ otočí se na mě Andrej.
„Nejsem zlato! A ty do toho nemluv!“ zaječím na něj, ale jen, co uvidím jeho ublížený výraz toho lituji.
„Tak promiň, jen mám o tebe strach,“ odsekne mi.
„Já vím a omlouvám se,“ zamumlám. Mile se na mě usměje. Nejspíše odpuštěno. Úsměv mu vrátím, ale hned se zase zamračím na Yashihira.
„Nechci tu ochranku,“ stojím si za svým.
„Tak hele Zia. Buď budeš mít ochranku, nebo půjdeš ke mně. Máš na vybranou a já vím, že si vybereš to s tou ochrankou,“ nekompromisně se na mě usmívá. Jak rád bych mu ten sebejistý úsměv smazal z tváře. Ale má pravdu. Nechci k němu. Už tak jsem ho dost využíval a teď bych se k němu měl zase nasáčkovat? To určitě.
„Tak dobře. Luci a kdo ještě?“
„Toho si můžeš vybrat sám,“ pokrčí rameny, očividně spokojený sám se sebou.
„Tak jo. Ten druhý bude asi Leny. Je to milý chlapík, ale nechtěl bych se mu dostat do rány, když je naštvanej.“
„Vidíš, že to nakonec šlo, ne?“ ušklíbne se.
„No to teda nešlo! Souhlasím jen proto, že nechci k tobě!“ ohradím se.
„Tak dobře. Mimochodem… nemáš nějaké dobré nové maso?“ zeptá se mě šibalsky.
„Nové maso?“ najednou si vzpomenu na osobu, která tady nemá co dělat. Simbade, teď sis pěkně zavařil. Jestli si tě všimnul… „Ne žádný není,“ pokrčím rameny a snažím se vymyslet, jak ho odsud dostat tak, aby si ho Yashihiro nevšiml. Kdyby se ho domákl… skončil by nejspíš jako vydržovaná děvka a to určitě nechce. Rychle se snažím vymyslet nějaký plán, ale nejhlavnější teď je, jak to dát do háje vědět Andrejovi, když sedí vedle mě a Yashihiro sedí naproti nám? Už to mám! Záchod! Spokojeně se usměju.
„Když mě na chvíli omluvíte, musím si odskočit. Yashi počkej ještě, chci se tě na něco zeptat, jo?“ čekám, až mi to potvrdí a pak vystřelím na záchod. Ještě si rychle zkontroluji, zda mám mobil a pak se zamknu v jedné z kabinek. Co nejrychleji vyťukám esemesku Andrejovi, kde mu všechno vysvětlím a zkouším z něj vymámit nějaký nápady. Chvíli čekám, než mi pípne přijatá zpráva. Dychtivě se do ní začtu, ale nevypadá to moc nadějně. Nakonec se shodneme na jednom a já hned vystartuju ze záchodků.
„Yashi, doprovodíš mě domů? Andrej si něco musí neodkladně zařídit, je to něco s rodinou, a já nechci jít sám… co když Gorovi zase utekl?“ snažím se vypadat vystrašeně. Nemusím se ani moc snažit, trochu se bojím sám o sobě, ale i přesto bych nikomu nedovolil, aby mě doprovázel. Možná Andrejovi, když už jsme na tom rande. Jenže ten si to musí vyřídit se Simbadem.
Komentáře
Přehled komentářů
Dá sa povedať, že je to taká pokojná kapitola. Ako ticho, ktoré je predzvesťou búrky. Konečne prišiel na scénu aj Yashihiro. Mám z neho dobrý pocit. Ak si niekoho váži či uznáva je z neho neoceniteľný priateľ no dokáže byť dosť nebezpečný nielen pre nepriateľov, ale i potenciálnych milencov (či ako to správne nazvať). Myslím, že ho Zia tentokrát dosť podcenil. Už položenie danej otázky nasvedčovalo tomu, že vie o Simbadovi. Okrem toho sa pohybuje v dosť nebezpečných kruhoch tak si myslím, že sa už naučil čítať v ľuďoch takže ten Ziov rýchly úprk na záchody ho len ubezpečil v tom, že niečo nie je tak ako má byť. Taktiež má vybudovanú "informačnú sieť" vďaka čomu nie je pre neho ťažké sa dozvedieť kde sa čo šustne. Čo sa týka Andreja tak to je riadne teľa :), ktoré z neho robí láska. Zia ho natoľko zaujal, že "útočí" ako nejaká kobra na každého kto sa pohybuje okolo Zia, pretože môže sa stať, že Zia získa pre seba. No mal by to trochu obmedziť. Áno človeku to lichotí (i Zia to priznal), keď ten druhý žiarli, pretože sa potom cíti chcený a vidí, že má ten druhý o neho naozaj záujem, no prílišná žiarlivosť dokáže lásku zabiť. Čo sa týka Zia tak ten konečne zažil aké to je keď o neho i jeho dušu má niekto záujem, keďže pred tým to bolo skôr o fyzickej príťažlivosti a sexe. Som zvedavá ako sa to bude vyvíjať ďalej. Neviem sa dočkať pokračovania :)
Mne tiež nebude vadiť keď budeš pridávať krátke kapitoly alebo s veľkým časovým odstupom. Prvoradé je aby si to nebrala ako nejakú povinnosť a neznechutilo sa Ti to kvôli tomu pod akým stresom si. Je dôležité aby si bola v pohode. Aj keď je to určite ťažké a nič príjemné najprv sa musia vyriešiť problémy. Ale verím, že Ti to hravo zvládneš :) Si silná, vytrvalá i šikovná :)
A ďakujem za pochvalu. Osobne si nemyslím veľa o mojich komentároch , ale vždy ma veľmi ale naozaj veľmi poteší keď napíšeš, že sa Ti môj komentár páčil. Takže ešte raz ďakujem :-*
Re: ...
(Miu, 19. 3. 2014 21:28)jak tohle můžeš o svých komentářích říct? Tvoje komentáře jsou něco jako životobudiče, když to tak řeknu. Ty dokážeš všechno ak hezky poskládat. Vystihneš přesně to, jak jsi to pochopila, a jakej to na tebe udělalo dojem. Myslím, že když jsme zrušily blog. na blog.cz, tak ze všeho nejvíc Yuu chyběly tvoje komentáře :)
Re: Re: ...
(Yukiko, 19. 3. 2014 21:34)To je pravda :D nejvíc jsem se bála, že se k tobě nějak nedostane zpráva, že jsem začala psát na estrankách :)
Re: ...
(Yukiko, 19. 3. 2014 22:14)
Za pochvalu v žádném případě neděkuj :* přecejen, jak psala Miu, tvoje kometáře jsou takový životabudič^^ :)
Sice se stresuju skoro pořád, ale už jednou jsem si psaní znechutila, když jsem se do něj tlačila, takže to nemám v plánu opakovat :) (snad se to nějk omylem nestane, ale budu si dávat pozor :D )
muhehe
(Miu, 19. 3. 2014 18:38)simboooo... víš co bych nechtěla :D je to dokonalý tak jak jsem si to představovala a jsem zvědavá na další díl. mimochodem myslím, že nikomu tady nebude vadit, když nebudeš přidávat nebo přidávat krátký kapitoly. Prostě ažž si všechno vyřešíš, tak budeš zase normálně přidávat :) jinak... uvidíme se zítra doufám?
Re: muhehe
(Yukiko, 19. 3. 2014 18:44)Jo uvidíme :D a ano, taky bych nechtěla :D bohužel pro Ziu a Andreje, Yashihiro není tak blbej jak se zdá :DD
~~
(Liia, 19. 3. 2014 16:18)Totáááálně úžasný :D Jsem vysmátá, jak křeček na poli. Ty jejich hádky nemají chybu, ale trochu mi připomínají můj pár*, ale to je jen detail... Hrozně se těším, jestli Yashi a Simba skončí spolu - to bude dokonalý. Ty tam snad všechny spáruješ! :D
Re: ~~
(Yukiko, 19. 3. 2014 17:29)Jsem ráda, že se líbí :D jinak spárovat všechny... no je mi trochu blbý, když ze všech dělám gaye -,- ale to se prostě musí :D uvidíme, jestli jim to spolu klapne :P
...
(Liliana, 19. 3. 2014 20:44)