4. Zia a Andrej
Zia
„Nevěřím na osud. Věřím, že svůj život si každý řídíme sami.“ Odpovím mu s úsměvem a jdu za nimi zavřít. Jen co zavřu a zamknu, svezu se podél dveří na zem a snažím se zklidnit mé divoce bušící srdce. Kdo to krucinál byl?
Nějakou dobu nad tím dumám, ale když na nic nemůžu přijít a jediné co mě napadá je, že se konečně objevil princ na bílém koni, který mě z téhle špíny vytáhne. Kéž by to tak bylo. Zasněně se usměji. Jenže si nedělám naděje. Život mě naučil nikomu nevěřit. Snad jen těm málo přátelům, které mám. Ti tři jsou ti nejlepší lidičkové na světě a já jsem za ně Bohu, ovšem tomu Bohu tam nahoře, neskonale vděčný.
Boh. Co se s ním jen stalo? Pročpak jsi to udělal? Už to není ten samý člověk, jaký byl. Teď je to jen loutka s umělými vzpomínkami, která jede na droze. Po tom, co mě z těchhle depresivních myšlenek rozbolí hlava to zdám a jdu si lehnout. Ráno moudřejší večera. Neříká se to snad?
S výkřikem se probudím. Zdálo se mi o Bohovi. Jak mě spolu stěmi grázlové odvedle znásilňuje a ještě se tomu tak blbě směje a myslí si, že se mi to líbí. Celej vyděšenej se třesoucíma se rukama dojdu do koupelny, kde se leknu vlastního odrazu v zrcadle. Hrůzou rozšířené zorničky, vlasy potem přilepené ke tvářím a mrtvolně bledá pleť, na které jde vidět obtisk polštáře, který vypadá jako dlouhá jizva táhnoucí se mi přes celou tvář. Co s tím mám proboha dělat? Vždyť z tohohle se ani člověk nedokáže udělat! Zděsím se a raději se začnu věnovat klasické hygieně. Ještě skočím do sprchy, a když už všechno mám, s obavami se kouknu do zrcadla. Super! Ani známka po tom zombie co se dneska místo mě vypotácel z mé postele. Jen ta “jizva“ tam stále trošku jde vidět. Přitom se kouknu na hodiny. „To už je tolik?!“ zděsím se a rychle do sebe nahážu zbytek cornflaků co jsem našel. Vezmu tašku s učením a rychle odemykám dveře. V takovýchhle chvílích je těch deset zámků k ničemu. Vztekle hledám klíče a zadávám kódy a stejně mi to zabere téměř tři minuty. Rychle za sebou zabouchnu a dveře se automaticky zamčou. Rychle proběhnu kolem všech těch feťáků povalujících se na zemi nebo bezdomovců a uhýbám pod chtivýma rukama odporných starých úchyláků. Běžím až ke čtvrti, kde je moje škola. Kousek od školy uvidím Cyho. „Ahoj!“ pozdravím ho už zdálky a zamávám mu.
„Čao.“ Zářivě se na mě usměje. Jako vždy, naše usměvavé sluníčko. „Jak je?“ ptá se. Ví o mé životní situaci a náš rozhovor začíná vždy tím, že mu musím říci vše, co se událo od našeho posledního setkání.
„Jen jsem zachránil jednoho kluka ze spárů těch odvedle a potkal jsem…“ v tu chvíli mi pohled potemní a nedokážu říct jeho jméno. Proč?
„Koho jsi potkal?“ zvědavě se na mě podívá.
„Eh…Nikoho.“ nasadím falešný úsměv a začnu se drbat ve vlasech, přičemž se trhaně směju.
„To ti tak věřím.“ Odfrkne si. „Tak koho?“ nedá se.
„No, božího kluka.“ Snažím se to zamluvit.
„To nezamluvíš.“
„Ale je to pravda!“ bráním se. „Byl vážně úžasnej!“
„No tak mi neříkáš celou pravdu.“ Stojí si za svým. Proč mě vždycky tak prokoukne? Má mě přečtenýho až do morku kostí, pomyslím si.
„Okey,“ povzdechnu si poraženě. „Potkal jsem Boha.“ Rezignuji.
„Cože?“ koukne na mě jak na blázna.
„No potkal jsem Boha.“ Řeknu znovu.
„A to si ze mě děláš jako prdel?“ dívá se na mě ironicky.
„Ne, nedělám. Proč bych měl? Co je divného na tom, potkat se starým přítelem?“ nechápu
„Ty seš kamarád s Bohem? Seš snad osvícenej?“
„Cože?“ tentokrát nechápu já. Pak to pochopím a rozesměji se. Cy se na mě jen nechápavě dívá „Boh je můj starý přítel. A člověk.“ Dodám, když vidím jeho výraz.
„Co je to za rodiče, dávat svému dítěti jméno Boh?“ zeptá se nechápavě a pak se taky rozesměje.
„Co je tu k smíchu?!“ ozve se nám za zády. „Neměli byste už být ve svých třídách po zvonění?!“ ozve se ledově profesor chemie, kterého moc rád přirovnávám ke Snapovi z Harryho Pottera, až na to, že tady tenhle profesor nestrhává body, ale rozdává poznámky a kázeňské tresty hodné i toho Snapea. Upřu pohled na toho vysokého blonďatého muže celého v černém. On si ho snad vzal za vzor i v image! Jediné co ho od něj liší vzhledem, jsou jeho dlouhé blonďaté vlasy a aristokraticky rovný nos, který se určitě nedá splést s orlím nosem profesora Snapea. Je to můj nejneoblíbenější profesor, ale taky je to profesor, do kterého je Cy platonicky beznadějně zamilovaný už od prváku, takže o něm slýchávám hodně často. Přesto je na něj profesor obzvlášť zasedlý. „Tohle bude na pěknou poznámku za pozdní příchod a hlasitý smích.“ Temně se usměje a zamne si ruce. Normálně by studenty jen seřval, ale je tu Cy a taky jak vidno, nemá nejlepší naladu. Nechápu, jak ho může milovat. Je to nerudný, hnusný a arogantní chlap! No dobře, je to kus, ale jeho charakter je celý pokřivený.
„Ano pane profesore.“ Odkývu mu to. Nehodlám mít problémy a kazit si tak den. Zato Cy je jiného názoru.
„Ale pane profesore! To je nespravedlivé!“ ohradí se a jeho druhý zabijácky mrazící pohled okázale ignoruje.
„CO je nespravedlivé?“ zeptá se výhružně s důrazem na první slovo.
„Za to, že jsme přeslechli zvonění se nedávají poznámky!“ brání nás dál Cy.
„Když mi tu tak polemizujete nad nespravedlivostí, tak se laskavě po škole stavte v mém kabinetu odpykat si svůj trest!“ sjede ho pohledem a odkráčí. Na poznámky nejspíš zapomněl.
„Jó! Jdu k němu po škole!“ jásá Cy a já nad ním jen nechápavě kroutím hlavou.
„Ty jsi to udělal schválně, že, aby ti dal školní trest.“
„Jak jinak?“ hodí po mě zářivým úsměvem, až se mi chce zaclonit si před tím jasem oči. „Je tak dokonalý.“ Zasní se.
„já nechápu, co na něm vidíš.“ Odfrknu si a vysloužím si pohled hodný opěvovaného profesora. Nejen že je do něj zamilovanej, ale už od něj i chytá ty jeho móresy!
„To bys nepochopil.! Řekne mi pedantsky.
„Oh no jistě.“ Sarkasticky se zasměju. „To bych totiž musel být zamilovaný a milovat na své lásce i jeho chyby.“ Teatrálně rozhodím rukama a Cy se rozesměje. „Jenomže on snad ani nic jiného nemá.“ Dodám a Cy mě bouchne tou svou pěstičkou do ramene. Není sice o moc menší než já, ale já jsem rozhodně silnější.
„Prosím tě, kde je ředitelna?“ poklepe mi někdo na rameno, a když se otočím, překvapeně ztuhnu. Co ti tady dělají?!
Komentáře
Přehled komentářů
Další díl! o_O Okamžitě a hned teď! :D Je to boží povídka, hned jsem si Zia zamilovala! :3 Doufám, že mu na rameno poklepe Bílá paní s bratrem! :D *__* Nemůžu se dočkat dalšího dílu..! :33
Re: Další díííl! :33
(Yukiko, 9. 1. 2014 0:57)Těší mě že se líbí^^ další dílek bude v pátek nebo v sobotu ;) potřebuju aby to vyšlo do konce měsíce :)
*___*
(Abby, 8. 1. 2014 14:11)Krásný! :3 Nemůžu se moc rozepisovat jsem ještě ve škole ^^" Ale jakmile přijdu domů dám ještě jeden komentář
Re: Re: *___*
(Abby, 8. 1. 2014 19:11)
Moc často mi to neříkáš ^^ Jenom asi tak 6x denně :3 Taky tě miluju :* Ale zpět k povídce...
Jsem poctěna tím, že vím jak to pokračuje :3 Těším se na další dílek! Jsi vážně skvělá v psaní :* :3
)
(ada, 8. 1. 2014 16:24)tý Ziaovi traja (Cy atď.) kamaráti mu prečo nepomohli z tej diery?
Re: )
(Yukiko, 8. 1. 2014 16:43)Protože Zia je tvrdohlavej mezek, který v každé pomoci vidí dluhy, které musí splatit a "dluhy on přece nedělá". Jedno z jeho největích životních hesel. A Cy a Yashi (ten mafián, celým jménem Yashihiro) mu nenápadně finančně pomáhají, jak toho dosáhli je tajemstvím i mě...ale oni dva mají jednu a tu samou vlastnost. Umí lidi dostat tam kam chtějí, ale u Zii se jim to dále než jen k finanční podpoře (kterou podle něj bude splácet až do konce života) nepodařilo.
*má nad hlavou bouřkovej mrak*
(Miu, 7. 1. 2014 19:07)Yuuu! KDO mu poklepal NA RAMENO?! NO NO? Tak povíš? další díl! okamžitě!
Re: *má nad hlavou bouřkovej mrak*
(Yukiko, 7. 1. 2014 19:08)Chceš mi říct, že to neuhádneš?! :DD
Re: Re: *má nad hlavou bouřkovej mrak*
(Miu, 7. 1. 2014 20:35)mám čtyři teorie :D 1. to mohl být někdo z jeho minulosti 2. to mohl být pan bílá paní 3. to mohl být někdo s kým stráví zbytek života a s bílou paní budou jen dobří přátelé 4. to mohl být jeden z těch co ho znásilnili a za 5. nikdo neví jak zemřeli jeho rodiče že? :D Co když se stala vražda...
Re: Re: *má nad hlavou bouřkovej mrak*
(P.S., 7. 1. 2014 20:37)bylo jich víc... tudíž se to vztahuje na možnosti 1. , 2. v případě, že přide s bratrem, 4. v případě, že by přišla celá parta podle všeho i s Bohem, 5. v jakémkoli případě :D
^^
(Liia, 7. 1. 2014 18:38)Zaprvé: Cy je úžasný, hned jsem si ho zamilovala (roztomilé sluníčko) :D Zadruhé: On bude s učitelem? :O (doufám, že jo :D ) a Zatřetí: Já ti říkala, že se se Ziou potkají... a žádnej osud za to nemohl, to se mi nesnaž namluvit! :D
Re: ^^
(Yukiko, 7. 1. 2014 19:04)Pokud si dobře pamatuji, ze Snapea jsi nebyla nadšená :D těší mě že už to tak není :DD :*
...
(Liliana, 7. 1. 2014 18:48)
Naozaj pekný diel. Zai má pravdu, že každý si riadi svoj život sám. Avšak existujú v živote situácie a okolnosti, ktoré nedokážeme ovplyvniť a majú obrovský vplyv na náš život. A ako ku koncu vidno tak aj u neho si trošku osud pohral keď znova stretol svojho princa na bielom koni :) Čo sa týka Cy (radšej to nebudem skloňovať lebo by to dopadlo katastrofálne) tak je to zvláštna postava (myslím to v dobrom slova zmysle). Okrem toho, že je optimistom alebo lepšie povedané tým slniečkom tak dokáže dobre čítať vo svojich priateľoch. Málokto kto ma takú povahu ako Cy venuje pozornosť svojmu okoliu. Síce sa opýtajú čo vám je a keď im odpoviete tak povedia, že nemusíte sa báť, že to dobre dopadne a ďalej sa nesnažia zistiť o tom viac. Cy naopak. Aj keď dostane odpoveď neprestane kým nezistí dôvod. Čo sa týka ten jeho lásky (aj keď platonickej) k profesorovi tak presne vystihuje porekladlo "protiklady sa priťahujú". Len na tom profesorovi mi niečo nesedí. Sú tri možnosti jeho správania k Cy. 1. buď ho Cy tiež zaujal a chcel by si s ním niečo mať len nevie ako to dať Cy najavo, 2. vie o náklonnosti Cy k jeho osobe a chce ho ponížiť alebo 3. jednoducho si na neho zasadol len tak. No zatiaľ toho viem o profesorovi málo takže uvidíme neskôr. Som neuveriteľne zvedavá ako sa to bude vyvíjať ďalej :D
A sorry dnes mám akúsi dosť ukecanú hlavne od veci a analytickú náladu. Takže ak by môj komentár bol miestami divný tak to prosím odignoruj :)
Re: ...
(Yukiko, 7. 1. 2014 19:03)Lilianka! Čím delší komentář, tím více mě to těší :** A s tím Cy... No nech se překvapit :D přesně tyhle tři možnosti jsou... Ale myslím, že už v příští nebo té další se dozvíš která je ta pravá :D
Další díííl! :33
(Haruka, 9. 1. 2014 0:23)