Jdi na obsah Jdi na menu
 

Je mi to líto :(

23. 5. 2013

 

 KONČÍM

 

 

Končím. Už je to tak. Je to smutné, ale už to nezvládnu…ničí mi to psychiku a je mi špatně…píšu natajno a cítím se čím dál hůř. Nic nemůže vydržet skrýváno věčně a já tak nějak cítím, že můj čas už nadchází…den D…den zúčtování…je mi šestnáct a mám se svojí matkou skvělý vztah…ale tímhle bych ho zničila…raději si ten rok a půl počkám, než mi bude osmnáct a nikomu nebude vadit mé psaní, než abych o něj přišla. Konečně se jí budu moci podívat do očí bez toho, abych se bála, že v příští chvíli spolu budeme vést válku…

 

Já bych i psala dál, ale moje přesvědčení se bortí pokaždé, když jde máma k počítači a já se jen modlím, aby nějakou náhodou nenašla tyhle stránky…ani si nedokážete představit, jaké bych měla doma peklo. Nejhorší by byl pocit, že jsem zradila její důvěru a ona mi už nikdy nebude moci věřit. Nejhorší pocit spolu s beznadějí.

 

Když mi zakázali psát, tak jsem byla nešťastná, ale když jsem se rozhodla sama to ukončit, tak se cítím tak nějak…lehčí? Ne šťastnější, ale mám dobrý pocit. Myslím, že jsem udělala správné rozhodnutí. Bolestivé, ale správné.

 

Nekončím s psaním jako takovým, ale budu psát jen do šuplíku a snad, když mi to vydrží, budu jednou znovu vydávat. Doufám, že Miu bude psát dál a tyto stránky nebudou neaktivní. Jen čtěte její příběhy :). Jsou čím dál tím víc lepší ;) a Liia by taky měla začít vydávat (teda to je můj skromný názor). Stále hodlám dělat Miu betu, ale moje příběhy už tu prostě nebudou…

 

Budu nastupovat na gympl a asi bych tím pádem i nestíhala. Je mi z toho smutno, když tohle píšu, ale mám pocit, že ze mě teď padají přinejmenším Himaláje. Přece jen je mi šestnáct a o životě toho moc nevím. Když zůstanu u fialové knihovny a vy budete stále chodit sem - už číst jen Miuniny povídky - jednoho dne se mě znovu dočkáte.

 

Mám v plánu dopsat Motorku, ale ne způsobem, který se vám bude líbit. Budou tak dvě tři kapitoly, které uzavřou první řadu. Nebude tam velká bitva o záchranu Dovida, ani odhalení vraha Dorových rodičů. Bohužel, Dopis, Prince a Go nedopíšu. Jen k sobě do PC.

 

Budete mi chybět. Každý váš komentář mě zahřál u srdíčka a popohnal mě psát dál. Už delší dobu nad svým odchodem přemýšlím, ale vždy mě nějaký komentář přesvědčil o opaku. Ovšem teď už se nevrátím. Mám pocit, že se tím tlakem rozpadnu a to já nechci.

 

Je mi to líto. Všichni jste mi přirostli k srdci už jen tím, že sem chodíte a komentujete či jen čtete. Ale přece jen většina z vás co píší, mají před maturitami – nebo po, to nevím J- nebo zkouškami na vysoké a já se vedle vás cítím jak malá šestnáctiletá holka, kterou mimochodem jsem.

 

Sayonara

 

Yukiko

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

...

(Ari, 13. 8. 2013 15:10)

Nechci být nijak hnusná, ale ty si myslíš, že 18 se něco podstatného mění? Je to rok jako každý jiný, narozeniny jako každé jiné (možná se jenom víc opiješ a bude větší sláva, ale toť vše). Pokud se hned v den svých 18 narozenin neodstěhuješ, tak rozhodně přístup své mamky nezměníš. Protože pokud má až takovou nevraživost k homosexualitě těžko to tvoje plnoletost změní. A že si můžeš dělat, co chceš? O tom bych taky moc nemluvila. Nezapomínej, že rodič vždy bude rodičem, ať už chceš nebo ne. Navíc také máš možnost o prázdninách pracovat a sama si vydělat na svůj počítač na který by mamka nechodila, když už má svůj. Nicméně tvé rozhodnutí a určitě je pro tebe nejlepší.

Re: ...

(Yukiko, 24. 8. 2013 7:56)

Je to trošku složitější...i kdybych měla vlastní počítač (mimochodem přesně to cos napsala mám v plánu :)) tak mi ho může projít...v tomhle ohledu mi mamka tak úplně nevěří...a i když si ho zaplatím sama, stále bude "můj rodič co má za mě zodpovědnost"(nemyslím to zle)...ale spíš je to o tom pocitu viny, že to dělám přes zákaz. Podle jejích slov, cituji "Až ti bude osmnáct, piš si co chceš kde chceš, ale dokud nejsi plnoletá, tohleto nebudeš veřejně vydávat." přesně podle jejích slov se řídím, neboť mé svědomí mi dává pěkně zabrat -_-"
Ono jí ani tak nevadí, že píšu o homosexuálech, jako spíš že jsou tam byť jen náznaky toho, že mezi nimi došlo k sexu atd. na tohle je háklivá...proto její limit 18+

Chápem...

(Safi, 1. 6. 2013 22:05)

Škoda ... píšeš krásné povídky ale znám to, jsem ted ve třetáku školu mam nad hlavu a rodiče kdyby vedeli co delam na netu ...no newím a skoušet to nebudu naštěstí mam svuj vlastní notas takže se o to nemusím bat...budeš nám chybět a pokud opet začneš psat ...tak to bude super možná že tu už někteří z nás nebudou přeci jen realny život se stale meni a neco se deje tak nevíš ale ty nebudeš mít problem najít si jine fandy zažrané do toho jako mi lae pokud budu stale číst tak se na tebe budu těšit x) a hodně štěstí v životě, ve škole a se psabím určitě nepřestávej ..
Sbohem (ne napořád doufám x)

:'(

(Cece , 1. 6. 2013 10:08)

Néé :( ale chápu tě. Mám to podobný, je mi 15 a rodiče by mě zabili, kdyby zjistili, že něco takovýho čtu a dokonce píšu. Hlavně když mi zakázali přečíst 50 odstínů, kterýbyly oproti některým povídkám nic. Kdybych to mámě měla říct dobrovolně,a tak nejen že by se to dozvědělo celý příbuzenstvo, ale myslím, že by mě odtáhla na psychinu :D
Gymplu se neboj, jsem na něm 4. rokem a stihnout se to dá. Říkají to i ti, který šli z 9. takže se neboj. A doufám, ze se za ten rok a půl vrátíš :*

ohhh

(Dive, 27. 5. 2013 16:07)

:c je mi to ľúto, moc ľúto.. ale.. rešpektujem tvoje rozhodnutie

...

(L., 26. 5. 2013 21:37)

Taky to chápu. Nedokáži si představit, že by někdo z mé rodiny (kromě mé sestry) zjistil, že píšu yaoi nebo jej čtu. Ale nejen rodina i okolí. Oni to nechápou, nepochopí to, dokud nebudou mít taky podobnou úchylku, i když... budou chápat tu svou, ale naši ne. Doufám, že až se jednou vrátíš, ještě stále budu yaoi aspoň číst.

:(

(Liliana, 26. 5. 2013 21:20)

Chápem prečo to robíš no i tak je mi z toho smutno :( Ale máš pravdu. Pokiaľ Ty sa cítiš, že týmto spôsobom písania si k sebe neúprimná tak sy myslím, že je to to najlepšie riešenie. Tvoje poviedky milujem tak prosím keď Ti bude 18 tak sa vráť a znova publikuj svoje úžasné poviedky. Prajem veľa šťastia, nech sa Ti Tvoje sny splnia :)

...

(Shounen, 25. 5. 2013 19:03)

Je mi hrozně moc líto, že končíš. Tvoje povídky jsou úžsný a vždycky s netrpělivostí čekám na další díly tvé tvorby. Doufám, ne, MOC SI PŘEJU abyses co nejdřív vrtátila, budeme čekat

***

(Widlicka, 25. 5. 2013 11:15)

Je mi moc líto, že musíš na čas skončit. Budu doufat, že to bude jen na čas, a poté se zase vrátíš, určitě na tebe budeme čekat <3

...

(Kyoko, 24. 5. 2013 19:28)

Tak to mě moc mrzí, mám štěstí, že mám vlastní laptop, do kterýho mi nikdo neleze a moji rodiče se holt smířili s tím, že si pořád něco šmudlím. Asi to bude tím, že je mi přes dvacet, ale to nevadí, podle mě má každý právo na vlastní zájmy a tohle se podle mě rovná omezování osobní svobody :) Ale snad to nějak zvládnu a doufám, že o to víc, budeš číst u mě a komentovat mezi prvními.
Kdybys chtěla pokecat, najdeš mě na Fb (na blogu to mám v profilu). Přeju ti hodně štěstí v osobním životě i studijní úspěchy a budu doufat, že se mi jednou na blogu objeví, že's opět začala psát.
Mám tě ráda :* Kyoko


P.S. Snad tě to neurazí :)

Re: ...

(Yukiko, 24. 5. 2013 20:20)

Prosmtě, ro by mě to mělo urazit? :) velice, ale velice mě to potěšilo :) však hned jdu k tobě :)

:/

(Mono, 24. 5. 2013 16:05)

Je mi to hrozně líto ale počkám si ráda na tvoje povídky. Já sama píšu yaoi a je mi pouze 13 a čtu si všechny povídky které najdu takže i 18+ rodiče to vijou matka mi řekla abych si to nečetla ale já kdybych si nic nečetla asi bych se zbláznila takže matce říkám že si čtu hetero i když to není pravda.
Těšim se jak se vrátíš bude mi po tobě smutno