FF Naruto
“Čau lidi!” Vletí do pokoje dívka s dlouhými modrými vlasy. Oba muži kývnou na pozdrav a přinesou občerstvení. Dívka už netrpělivě vyčkává v křesle. Muži si jenom odevzdaně přisednou a začnou poslouchat, co jim dívka vysvětluje o tom, jak je pro ni důležité slyšet, jak to vlastně všechno začalo. Oni pod takovým šíleným tlakem pro jistotu kývnou na souhlas. “A budete vyprávět na střídačku začne třeba Gaara.” řekne s doslova čišícím uspokojením. Muž si jen povzdechne a ponoří se do minulosti....
Chlapec se usadil do poslední lavice u okna a čmáral si do svého umulousaného notýsku, zatímco pozoroval hlouček dívek uprostřed třídy znějž se ozývalo samé óchání, áchání a sladké štěbetání nad novým přírůstkem do rodiny Inuzuka. Inuzuka je známy chovatel psů a tentokrát je řeč o bílém ušpiněném štěněti s hnědýma ušima. Chlapec u okna jehož červené vlasy zářily na sto honů a přesto si jich nikdo nevšímal, ohrnul spodní ret a přivřel své světlemodré oči v popudlivém gestu. Nějaký spolužák to zpozoroval a opovržlivě se ušklíbl. Mladý Sabaku se odvrátil směrem k oknu a koukal na matky loučící se se svými ratolestmi před nedalekou školkou. To, že je hodina zjistil, až když mu na lavici přistál papírek popsaný tím rozložitým a kostrbatým “NEZÁVIĎ” jeho spolužáka. V jeho očích se zaleskl hněv promíšený smutkem, ale jinak nedal nic znát. Věděl proč... jen neznal odpověď na ta zbylá dvě proč... Byl vyděděný vlastní matkou to ano, ale než to udělala stihla ho naučit slušnému chování a nezaobírání se povrchními idioty... Ostrý zvonek zazvonil na přesávku a Sabaku vklidu shrnul učebnice , které ani neotevřel do odrbané tašky a vydal se směr záchody...
Hnědovlásek, nejspíš indiánského původu, pozvedl zrak k otevírajícím se dveřím a pohled mu utkvěl na tichém červenovláskovi ignorujícím okolí. Jeho bleděmodré tužkou zvýrazněné oči byly zahleděny kamsi do dálky a husté rudé vlasy částečně zakrývaly vytetovaný znak lásky. Nikdo ho neměl rád, ale hnědovlásek s ním celkem sympatizoval... Nesnášel ten povrchní svět, ve kterém se točí jen, aby ho ostatní nevyvrhli jako právě procházejícího spolužáka. Jemně pohladil linii červenovláskova zadku, který obepínaly přiléhavé kožené kalhoty a otočil se na odchod...
Sabaku se zarazil uprostřed kroku – zdálo se mu to, nebo ho Inuzuka právě pohladil po zadku? - Asi už začíná mít halucinace. Kluk s rozcuchanými hnědými vlasy a rudými značkami na snědých lících byl až moc dokonalý na to, aby něco takového byla pravda. Vyšel ze záchodů a sedl si zpět na své místo. Podíval se po hnědovláskovi zrovna tak, že byli zaráz otočení k sobě. Červenovlásek pozvedl obočí na znamení, že našel třetí proč a hnědovlá sek se jen pousmál a otočil se zpět k Akamaruovi jak pojmenoval štěně. Sabaku si dál svých spolužáků nevšímal jen byl zabraný do svých v tu chvíli velmi zamotaných myšlenek a nevědomky si pohrával s náramky...
Odemknul dveře, hrdě nesoucí štítek s nápisem Inuzuka, vyzul si boty a vyrazil do kuchyně, kde seděla jeho matka. Bylo mu rázně naznačeno, aby se posadil. Matka začala vyprávět sálodlouhý příběh, který mladý Inzuka pouštěl jedném uchem tam a druhým ven. Pozor začal dávat až při slově adopce. Z blízkého sirotčince? A měl by být podobně starý jako on? Rodiče ho zavrhli jako malého? Bude bydlet u něj v pokoji? Dobře, pokývl. Vzal si něco k jídlu a šel k sobě do pokoje uvolnit část skříně pro nového spolubydlícího a čekal na další den. S potěšením, že druhý den je sobota si šel lehnout...
Vešel do ředitelny, kde už na něj čekala ředitelka ústavu. “Někdo tě adoptoval. Přijede zítra dopoledne. Myslím, že má syna podobně starého jako ty, tak by se ti tam mohlo líbit..” Doslova na něj vychrlila. Podíval se do země. Jaké to tam bude? Je rád, že opouští tenhle ústav, ale nebude to jako v tom minulém domě? NE! Musí přemýšlet pozitivně. Proto pokývne hlavou a odejde z kanceláře, aby si zbalil věci a uložil se ke spánku s očekáváním příštího dne.
Ráno se Inuzuka vzbudil v prázdném bytě. Udělal si snídani a usedl s knížkou do postele. Po nějaké době ho to přestalo bavit a převlékl se, když uslyšel přijíždět auto jeho matky. Otevřely se dveře a slyšel vyjmenovávání pokojů a rozkaz na vzbuzení Kiby. Ozvalo se nesmělé zaklepání a Kibovo následné dále.
Gaara otevíral dveře s neblahým tušením... Ten hlas se mu zdál povědomý. Nakoukl do pokoje a potvrdil si tak doměnku, když uviděl svého spolužáka, jenž mu poslední dobou tak motá hlavu...
Hnědovlásek s očekáváním pozoroval pomalu se otevírající dveře. Když začala vykukovat rudá čupřina hned mu bylo jasné, kdo to je... Jen na tom bylo něco divného – ty rozpaky a nesmělost se mu k jeho věčně sarkastickému a zdánlivě lhostejnému spolužákovi nehodily... Ve chvíli, kdy uslyšel tiché “Ahoj” se vzpamatoval. Podíval se na červenovláska nečitelným pohledem, jen kývl na pozdrav a dál si ho nevšímal. Po chvíli uslyšel dotaz kam si má dát věci, tak poukázal ke skříni a zase se vrátil k původní činnosti. Na večeři sešli dolů, potom spáchali hygienu a šli spát...
Snaží se usnout, když zaslechne tichý hlas
Znovu zašlo slunce
a ty nespíš.
Možná nespavostí trpíš
kdo ví co tě trápí?
Ty ale nejsi jediný kdo nespí.
Ty přece nechceš proti spánku bojovat,
tak proč nejdeš klidně spát?
Dobrou noc
Proč to zpíval? Celý den ho naprosto ignoruje a potom tohle? A to vymyslel on? No nic asi poslechne jeho radu a nebude nad tím přemýšlet....
Ráno se vzbudí s lehkou bolestí hlavy. Proč ho ignoruje? Proč to zpíval? Proč se k němu tak chová? Přes noc se mu ta proč trochu přemnožila...
Vstal, vzal věci a šel se do koupelny převléct. Když otevřel dveře, tak je zase rychle zabouchl, vletěl do pokoje a celý rudý zahučel pod peřinu. Pochvíli slyšel klapnutí dveří a viděl procházet teď už oblečeného Kibu. Rychle se vyhrabal z postele a skoro běžel do koupelny. Spáchal hygienu a sešel na snídani, kde uviděl asi deset psů, Kibu, paní Inuzuka a nějakou hnědovlasou dívku.
Vzbudil se a viděl, že Gaara ještě spí... Vážně potřeboval spánek. Vždyť vypadal jakoby týden v kuse nespal...Proč mu jenom zpíval zrovna tohle? Přestal bezcílně přemýšlet – co se stalo, stalo se – A šel se osprchovat. Když se utíral, otevřely se dveře, ze kterých vykoukla Gaarova hlava, jenž byla okamžitě rudější než Karkulka natřená na červeno. Dveře se rychle zabouchly a byl slyšet jen tlumený dupot. Kiba se vklidu doutíral, oblékl a šel zpátky do pokoje kde koutkem oka zaznamenal červenovláska schovaného podpeřinou. Najednou vykoukla hlava, potom vyskočil z postele, posbíral se ze země a skoro-běžel do koupelny. Hnědovlásek nad tím jen zakroutil hlavou... Nikdy by neřekl, že ho zrovna tenhle spolužák bude tak překvapovat. Mezitím došel do kuchyně, kde na něj čekaly matka a sestra, která se s ním bleskově přivítala, přičemž mu stačila sdělit, že teď bude bydlet s nimi. Dolů sešel červenovlásek, seznámil se sestrou a když se střetli pohledy, znovu krvavě zrudnul. Nasnídali se a vyrazili do školy.
Když došel Sabaku do třídy, slétla se kolem něj hromada posměšných poznámek na téma adopce a kde teď vlastně bydlí? Tázavě se podíval na Inuzuku, který záporně zakroutil hlavou. Odbyl je tím, že to vůbec není jejich věc a ať si jdou trhnout prackou jestli to tak chtějí vědět... Zazvonilo a do třídy vešel učitel s modrovlasou dívkou, která vypadala moc mladá, než aby mohla chodit s nimi do třídy. Zato však byla pravda, že oblečením své spolužáky převyšovala... Vysoké glády, sukni deset centimetrů nad kolena, gothický korzet a ověšená řetězy... Spolužáci si hnedka začali dělat srandu, ale to si vyřešila hnedka na začátku. Jednoho si zavolala k sobě a dupla mu na nohu. On se tam zkroutil v křeči, přičemž mu milým hláskem oznámila, že jestli bude mít ještě nějaké poznámky, tak ho tou okovanou špičkou nakopne do rozkroku... Další s téměř posvátnou hrůzou poznamenal, že je to jeho sestřenka. Učitel rychle utnul začínající debatu a přemýšlel koho jak přesadí, aby mohla být vedle Tenten, která jí všechno ukáže. “Takže, že by se Zaku prohodil s Inuzukou? Ne. To by nedělalo dobrotu, kdyby byli vedle sebe Iluzuka a Rock... A vlastně tohle se přímo nabízí. Inuzuka se přestěhuje k Sabaku a Hinata Hyuuga si sedne k Tenten. Začal učit...
“Počkej tady tě přeruším. To chceš říct, že jsem přišla už tak brzo?” Muži se po ní podívali. “Jo co jsi čekala? Vždyť víš jak to trvalo...” Hinata se zamyslela “No... to jo, ale nečekala jsem, že teprve pár dní...” Gaara se zkusil vypařit, že ho už nebudou potřebovat, ale zastavil ho generálský hlas Hinaty, že se dozvídá takové důležité věci... No a milý Gaara byl donucen si sednout a začít zase vyprávět...
Jenomže nikdo, ze zadní lavice u okna nedával pozor... jeden měl co dělat, aby nerudnul a druhý, aby se udržel... V jednu chvíli se k nim otočila Hyuuga a s úsměvem tygra, který si našel zrovna novou kořist si pokývala hlavou... Oba chlapci se na sebe zoufale podívali... YAOISTKA!! Ne! Tohle se prostě nedá přežít...
Po zjištění, že jejich “milá” nová spolužačka je yaoistka se Kiba chvíli věnoval látce, ale čas odčasu mu pohled odbíhal bokem k červenovláskovi, který na tom byl mimochodem navlas stejně... O přestávce se k Hyuugové nahrnula hromada lidí, přečmž Neji prohlásil, že jí mají říkat Hinato, protože by se to pletlo... Hromada po chvíli začala ustupovat, když jim dívka odpovídala doslova minimalizovanými odpověďmi. Zazvonilo na další hodinu, ve které se okamžitě začalo zkoušet. První byla Hinata, která v jistých míněních dokonce přehádala učitele si odcházela zase sednout s jedničkou a malou poznámkou v archu o její tvrdolavosti... Pak už to jelo jeden po druhém a všichni doufali, že je nevytasí. Jejich učitel měl takový milý způsob, že určoval lidi na zkoušení podle dat... Kiba s potěšením zjistil, že vetšina těch povrchních kráv s charismem trilobita odešla se čtyřkou. Poslední lavice u okna se zkoušení nedotklo a zazvonilo na přestávku. Hned u nich byla Hinata a zpovídala je z jejich vztahu, přičemž oba zrudli a řekli, že spolu nechodí. Hinata trochu povadla, ale asi dostala nějaký další ďábelský nápad, protože se jí úsměv zase rozšíříl tak, že už to snad ani nebylo možné. Po nějaké chvíli se do ní začali navážet spolužáci, proč se baví s tím vyděděncem? Hinata se k nim s úsměvem otočila a se slovy, že aspoň není homofob si odkráčela.
Sabaku viděl odcházet Hinatu a všichni spolužáci se otočili na něj. A kurva! Tak teď to totálně posrala. “Takže ty seš i buzerant jo?!” ozývalo se ze všech stran. To se na ně jenom posměšně podíval a šel na záchody. Když vycházel z kabinek, tak mu někdo napálil pěstí, že odletěl ke zdi. Rozhlédl se a viděl tři svoje spolužáky. Zrovna ti největší idioti vduchu zasténal. Byli tam Sasuke Uchiha, Naruto Uzumaki a Zaku Abumi... Podíval se na ně s úšklebkem, čímž je samozřejmě nasral, takže se k němu rozběhli... Jednomu podrazil nohy tak, že to hlavou krásně napálil do zdi, druhého smetl s sebou a třetí mu mezitím vpálil pravý hák do obličeje. Ten mu vrátil a přidal takový krásný hmat, díky kterému si mohl dělat prakticky co chtěl, takže s ním hodil o zeď a dál se o ty tři nestaral...
Inuzuka viděl jak ze záchodů vyšel červenovlásek s lehce oteklou tváří. Vražedným pohledem propaloval dveře od záchodů odkud vyšli tři spolužáci v docela “pěkném” stavu...
Po škole se červenovlásek vydal někam směr les a Kiba se rozhodl ho sledovat. Po nějaké chvíli Gaaru obklíčila čtyřčlená parta ze školy s takovými milými bowiaky...
Komentáře
Přehled komentářů
Mám takovou radost, že se na tomto webu začali znova přidávat povídky.
Ty víš!*
(Liia, 28. 9. 2013 20:13)Přece víš, jaký jsem měla na to názor, takže je zcela zbytečné ti tu říkat, že se mi to líbilo, jenom mi bylo líto, že jsem si nedočetla ten další díl :D Ale tak doufám, že tu přibude a já ho KONEČNĚ dočtu! :D Jinak se tohle aspoň snaž dodělat, sice víš, že nemám moc ráda tady ty fikce, ale tahle je jedna z nejlepších, jinak bych ji nečetla ;)*
--
(Loveless, 29. 9. 2013 20:45)