Jdi na obsah Jdi na menu
 

8, kapitola

26. 3. 2014

Dva mladí muži se zabalení v peřinách svíjeli smíchy. Abyste pochopili, tak se vrátíme o pár minut zpět, kde se černovlásek pomalu probouzí, ale najednou sebou strašně trhne, čímž vyvede z říše snů i Zaneho. Ale proč se tak lekl? Možná proto, že se lekl, že se se Zanem vyspal. A už se konečně dostáváme k jádru věci, z nějž Zane chytl záchvat smíchu a o několik setin sekundy později i Kitte. Prostě se tam jen svíjeli smíchy. Kdyby byli v Kitteho bytě, tak by na ně už určitě někdo přišel s tím, že ruší noční klid, ale tady na samotě odříznuté od města to nikomu nevadilo.

"Kolik je vůbec?"

"Něco po třetí."

"Tak myslím, že půjdeme spát, ne?"

"Co bys řekl, kdybych tě pozval na rande?"

"No, nevím. Asi bych řekl zkusím, uvidím."

"V tom případě... Půjdeš se mnou na rande?"

"No tak... zkusím, uvidím." Zane se pousmál a přehodil přes něj ruku.

"Tak můžeme jít konečně spát." Přitáhl si Kitteho blíž do náruče a položil si hlavu na jeho rameno.


O několik hodin později se Zane znovu probudil. Potichu se vyprostil z Kitteho sevření a šel nachystat snídani, kterou potom donesl černovláskovi. Chvíli ho pozoroval a potom mu zatřásl ramenem.

"Štěňátko, vstáváme." Kitte se vzbudil téměř okamžitě a koukal na hnědovláska jako čerstvě vyoraná myška.

"Snídaně" řekl a přisedl si ke Kittemu

"Máš nějakej den volno z Arslanu?"

"No... tak nějak moc ne..."

"Dobře, v tom případě tě zvu dneska na oběd, hm?"

"Ale zaplatím za sebe sám."

"Štěně. Je to rande a já tě zvu, takže nějaký placení za sebe nepřipadá v úvahu." Zane vzal Kitteho hlavu tak, že si koukali do očí.

"Zaujal si mě, proto bych tě chtěl víc poznat. A kde se to dá líp než na rande?" Jemně se otřel o černovláskovy rty.

"No tak jestli jenom kvůli tomu, tak to můžeš rovnou zabalit. Já ti nějak nehodlám o sobě moc říkat. Už tak toho víš moc."

"Ne jenom kvůli tomu a nějaké to odmítnutí mě neodradí. Vím o tobě jenom to, kdo je tvoje sestra, a že tě nějakej debil navštěvuje v bytě. Toť vše."

"A to je víc, než bys měl vědět, ale budiž. Půjdu." Reagoval konečně černovlásek a Zane ho za to lípl na tvář.

"Tak, a teď se konečně najíme a hybaj do práce." Společně zabalení v peřině snědli všechno na tácu, který následně hnědovlásek odnesl.

"Um... mohl bys mi prosím tě něco půjčit? Jediný co tu mám je... tohle." Poukázal Kitte na ušmudlané tričko a kalhoty. Zane se zasmál a hodil po černovláskovi černé kalhoty a úzký nátělník. Čekal, jak v tom bude štěňátko vypadat. Je ďábelsky sexy. Uznal po chvíli, když černovlásek vyletěl z koupelny s tím, že nestíhají. Chvatně běhal po bytě a Zane jen sledoval jeho postavu v upnutém nátělníku a černé vlasy poskakující v rytmu toho chaotického pobíhání. Naskýtal se mu úžasný pohled na to 'rebelské štěně', jak ho později Zane přejmenoval.


Dva mladí muži běželi lesem. Černovlasý o několik kroků před hnědovlasým aniž by se zdál nějak zadýchaný. Proběhli posledním pásem lesního podrostu a dostali se na most, jenž byl jak pro pěší, tak pro vozidla. Na chvíli se zastavili, aby se vydýchali, i když Kitte to nějak výrazně nepotřeboval. Ten se zatím sotva zapotil. Trénovaný sportovec se pozná. Po chvíli Zane kývnul s tím, že mohou běžet dál. Pořád nechápal, že i jako šéf musí chodit v čas. Proběhli mnoha ulicemi, až konečně stanuli na náměstí, které přeběhli a vřítili se do obchodu hlavním vchodem. Už klidnějším tempem prošli mezi regály s jídlem a prošli do zadní části obchodu.

"Já tam, ty tam. Všechno je to napsané na krabicích, takže se uvidíme potom." Zapadl hnědovlásek do dveří své kanceláře a zavřel za sebou. Kitte se s povzdechem vydal ke krabicím a začal každodenní stereotyp.


Rozrazily se dveře, až práskly o stěnu a z kanceláře doslova vytančil hnědovlasý mladý muž, lípl Kitteho na tvář a vesele ho obejmul.

"Co je důvodem tvé divoké radosti?"

"To ti nemůžu říct, jenom se mi něco úžasně povedlo." Šťastně se zasmál.

"Tak co, jdem na ten oběd?" Vytáhl černovláska na nohy a obejmul ho kolem ramen. Vyvedl ho hlavním vchodem před obchod a pak do restaurace na kraji náměstí. Posadili se do kouta restaurace a Zane se usmál.

"Objednej si co chceš." Servírka jim přinesla jídelní lístky.

"Já bych si dal svíčkovou a vodu."

"Pro mne prosím vepřo-knedlo-zelo a taky vodu."

"Prosím, hned to bude."


Kitte byl milý společník. Kromě toho cynického nesršel vtipem, ale dobře se s ním povídalo. Téměř dívčí tvář a napohled křehké tělo silně kontrastovalo se svaly rýsujícími se pod nátělníkem a rošťácky rozhozenými vlasy. Občas se na Zaneho pousmál a vzápětí prudce zčervenal. Nevěděl co si myslet. Na jednu stranu měl Zaneho rád. Líbil se mu... Ale nechtěl podvést Lestera. Co když...? Ne. Vlastně si za to bratříček mohl sám. To on ho opustil a zanechal ve sračkách. To kvůli němu ho pronásledují. To kvůli němu se Orjah mstí... Naopak to byl Zane, kdo ho z těch sraček opětovně vytáhl a chránil ho. Může si dovolit věřit Zanemu. Najednou v něm vytryskl ohňostroj pocitů, které celou tu dobu úspěšně potlačoval. V břiše se mu rozletělo tisíce motýlů. Měl strašnou chuť Zaneho políbit, ale protože byli přes stůl, tak se spokojil se stiskem ruky. Potřeboval ty pocity ventilovat, protože se cítil, že by jinak brzy vybuchnul. Hnědovlásek se po Kittem podíval. Něco se změnilo. Bylo to vidět na jeho výrazu i chování. Ten se šťastně usmál a ruku stáhl. Servírka jim donesla pití a vzápětí i jídlo. Zane černovláska sledoval téměř zbožňujícím pohledem, když si se zářícíma očima bral svíčkovou. Při obědě sem tam něco prohodili. Černovlásek přemýšlel, zda by mohl požádat o ochutnávku. Nakonec zvítězila spontánní stránka jeho osobnosti.

"Nechceš mi dát ochutnat?" Hnědovlásek překvapeně zvednul hlavu, ale potom se prohnaně usmál. Teď si to může dovolit. Nabral na vidličku větší sousto, přitáhl si přes stůl černovláska a políbil ho, přičemž mu jazykem postrčil sousto. Po chvíli se od sebe odtrhli a Kitte zírajíc na muže naproti sobě polkl sousto. Znovu se políbili, ale tentokrát jemně. Nic neurychlovali. Pokoušeli se tomu druhému vyložit veškeré svoje pocity. Opatrně zkoumal černovláskova ústa. Jemné tření jazyky o sebe, hlazení dásní, přejetí po kontuře zubů. Kitte se taky zapojil hravým skousnutím jazyka a vsátím spodního rtu. Po přerušení polibku dýchali oba, jako by  uběhli maraton.

"Dáš mi taky ochutnat?" Kitte nadhodil lišácký úsměv, nabral sousto a Zaneho políbil. Ten očekával slíbenou svíčkovou, ale narazil na hradbu zubů. Nechápal, jak může být takové šídlo možné, a že se s ním potkal zrovna on. Razantně se snažil černovláskovy čelisti rozevřít. Zatahal ho za ret a Kitte uvolnil čelisti. Konečně! Spokojeně se odtáhl a spolkl těžce vybojovanou svíčkovou.

"Máš to dobré, ale ty mně chutnáš víc." Klasická balící scéna. Skočí na to nebo ne?

"Jistě, že to mám dobré, ale nemysli si, že jsem blbej. Takhle mně zkoušet." Pobaveně zakroutil hlavou. V patnácti by na to možná skočil, ale to naivní děcko už tu není.  Rychle dojedl svíčkovou, aby mu ji jeho příživník nemohl sníst. Zane se usmál a zabloudil pohledem na hodiny. Budou muset jít. Nesnáší pevně stanovenou pracovní dobu a Kitte potom půjde zase do práce... Taky rychle dojedl, nechal na stole určený obnos a vydali se zpět do obchůdku. Zane ho držel za ruku a Kitte byl rudý jako rajče. Takhle chodil jenom s Lesterem, ale tohle byl strašně zvláštní pocit. Najednou ho lidi brali, ale on patřil k Lesterovi... nebo ne? Nevěděl. Měl v hlavě úžasný zmatek. Zapadl do obchůdku a naprosto automaticky skládal krabice do polic, aniž by vnímal svoje okolí. Jindy by se mu to nejspíše vymstilo nějakým napadnutím, ale dneska byl až překvapivý klid. Skládal a přemýšlel. Najednou zjistil, že už vlastně nemá co skládat, proto se ohlásil a šel za Manou.


Sedl si před kámen.

"Omlouvám se sestřičko... On mě sem zavedl s tím, že mi chce něco ukázat. Nevěděl jsem, že o tomhle místě ví ještě někdo. Mimochodem jsem s ním byl dneska na rande, ale nemůžu se rozhodnout co je správné. Nechci zradit brášku, ale byl to on kdo mě opustil. Vlastně... co když mě neopustil dobrovolně? Ozval se mi Orjah v podobě výhružek a pokusu přivést mě k šílenství. Slyšel jsem zase naši písičku... Mám pocit, že by Orjah mohl mít něco společnýho s tím... vším, co se posledních pár let dělo. On byl jeden z mála co věděl, že jsme sourozenci. Zkrátka... Nevím co si mám myslet ani dělat. Jestli se poddat Zanemu nebo hledat Lestera, protože pokud neodjel... tak tu musí někde být a tohle město není až tak velký... A budu muset jít. Jo... Jokori vyhodil Mikhaila a já se teda zvedám. Měj se sestřičko." Otočil se na odchod.

Věř srdci, ale dávej si pozor. To vypadá jako z telenovely. No nic. Zamířil směr Arslan.


Znovu došel k těm plechovým dveřím a s trhnutím je otevřel. Vstoupil, rozhlédl se a málem se mu rozpustily panty.

"O. co ty tady děláš?" Tázaný se otočil a ukázala se andělská tvář

"No... můj známý mě požádal, jestli bych na pár dní nemohl zaskočit, protože to tady nestíháte."

"Ty ses vůbec nezměnil. Víš, že tě to tvoje Kde můžu, pomůžu jednou zabije? Ale jsem rád, že tě zase vidím."

"Ty ses naopak změnil víc než bych chtěl. No, ale všechno si můžeme povykládat potom. Teď si jdeme hrát." Zamnul si ruce a pokývnul směrem k brusce na nože

"U nu, nu, nu, nu... K TOMUHLE se TY ani nepřiblížíš! Běž mě nahlásit Jorimu a pomoct mu, já zatím nabrousím ty nože a pak přijdu, jo?" Tázaný se jen zašklebil přes své vlasy, pohodil hlavou a odešel do zadní části. Kitte mechanicky brousil, potom utíral. Nádherná náhoda, že potkal zrovna O. Dlouho ho neviděli... Naposledy, když mu umřela sestřička. Nejspíš se už vzpamatoval. Vlastně ani neví, čím se bráška stal ani to, že Mana už je mrtvá... Jak řekl, povypráví si potom. Chvatně doutíral podlahu a došel do kuchyně, kde Jori s O. stáli až moc blízko sebe, ale Kitte to neřešil. Jen hodil omluvu, podíval se na seznam, do hrnců a pustil se do práce. Uvařil a začal roznášet. Když skončil na postu číšníka bohatých panáčků, kteří si vrkali jako čerstvě zamilovaní puberťáci, šel pomoct O. k baru. Docela se pobavili a popovídali. Potom se rozloučili s Jorim a šli ke Kittemu do bytu, kde si povídali dlouho do noci. Nakonec se rozešli každý do svého. Kitte tedy do Zaneho, který ho už netrpělivě vyhlížel.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

...

(Liliana, 31. 3. 2014 19:24)

Za seba môžem povedať, že sa Ti táto časť vydarila. Nič by som na nej nemenila. Hoci si v príhovore hovorila, že je možné zistiť si vďaka určitým detailom súvislosti no mne to akosi nedochádza. No jo občas mi mozog v takýchto prípadoch nefunguje :) Takže som zvedavá ako sa to bude vyvíjať ďalej a budem sa tešiť na Tvoje prekvapenia. Zane mi zostáva ešte tak trochu záhadou. Neviem síce prečo, ale mám taký pocit, že má to aké také tajomstvo. No môžem povedať, že má o Kitteho naozaj záujem a nič nepredstiera ohľadne citov k nemu. Čo sa týka Kitteho tak ten by sa mal prestať zaoberať s tým či vzťah so Zanem by znamenalo podvádzanie Lestera. V prvom rade by si mal uvedomiť, že nie je isté či ho Lester bral niečo viac ako spoločníka do postele. Teda aspoň ja som nepostrehla v tom čo bolo napísané, že by mu dakedy povedal, že ho miluje a dokonca aj Kitte mal o ich vzťahu určité pochybnosti. Som veľmi rada, že Kitte vďaka Zanemu a citom k nemu začal znova naplno žiť, nielen prežívať ako tomu bolo doteraz. Kitteho duša je slobodná a ťažko skrotiteľná a srdce, ktoré bolo veľmi zranené, preto je si ho ťažko získať, ale akonáhle si jeho srdce i dušu niekto získa tak ho miluje celým svojím bytím. Jeho sestrička mu povedala nech verí srdcu, ale nech si dáva pozor, takže si myslím, že jeho rozhodnutie dôverovať a oplatiť Zanemu city bolo správné, pretože podľa mňa Zane nie ten na koho si má dávať pozor. Skôr si myslím, že práve tomu čo cíti k Zanemu sa dostane do poťiaží. Takže sa neviem dočkať pokračovania :)

Re: ...

(Miu, 1. 4. 2014 7:17)

Ahoj Lilianko. Já ti tady můžu pouze odpovědět, že máš vcelku pravdu, protože bych tu musela vyjevit to, co plánuju, tudíž děkuji za komentář a měj se :)

~~

(Liia, 29. 3. 2014 21:55)

To předávání oběda bylo dost dobrý... Plně tomu páru fandím, ale jenom čekám na ten zlom, jak je u tebe zvykem :D Vsadím se, že na scénu přijde Lester, ale chraň tě pánbůh jestli to celý přehodíš... to už bych vážně zabíjela :D Ten O. je fajn, sice zatím nevím, jakou tam hraje roli, ale nechám se překvapit.

Re: ~~

(Miu, 30. 3. 2014 20:53)

Já mám O. hezky načrtnutýho, i přesto mi stále zůstává záhadou. Ani nevím jak vypadá. Říkáš, že to bylo dobrý? *kouká ze strany na stranu, jestli jí někdo nepřijde lisknout*