Jdi na obsah Jdi na menu
 

20, kapitola

24. 9. 2014

Zdravím mládeži,

konečně mám čas vám napsat. Přestali mě sledovat. Konečně to všechno definitivně zkončilo a my zase můžeme žít svoje životy. Ale abyste byli v obraze...

Blonďatý muž šel rázným krokem k nejznámějšímu podniku ve městě. K podniku svého otce. Za ním se co nejtišeji a nejklidněji snažila jít skupina ozbrojenců v těžkých botách. Přece nechtějí vzbudit celé město, ne? Konečně byli na místě. Ontry rozdal rozkazy - takovéto klasické "Vy tam, my tam, oni tam..." On sám šel se čtyřmi těžkooděnci hlavním vchodem. Prošel celou budovou až na samotný konec, kde ve druhém patře bydlel majitel. Ani neklepal. Prostě někoho nechal vykopnout dveře a šel dovnitř. Hned na to se ovšem prudce zarazil. Měl pocit, že scéna odehrávající se před ním se mu zdá. (Také se mu z ní zvedl žaludek, ale to bylo tak nějak vedlejší...) Jenomže... to nebyl pocit. On v to doufal, jenomže něco takového se mu bohužel splnit nemělo ani ve snu. V tu chvíli začal chápat. Chápat všechno v plném rozsahu. Bylo to dechberoucí. Na stole si to spolu rozdávali jeho otec a známá podnikatelka z vedlejšího města. Zane se uspokojoval v polstrovaném křesle. Podnikatelka, která díky tomu měla rozmazaný make-up až příliš někoho připomínala. Připomínala jejich informátorku. Záměrně je odváděla od stopy, aby nepochopili celou povahu případu. A taky dělala děvku jeho otci. A Zanemu. A taky si u nich občas zahrála na služku, aby si připravila púdu. Byla to neskutečná svině. To všechno proběhlo hlavou šokovanému Ontrymu Juniorovi během několika málo setin sekundy, než se na něj všichni v místnosti otočili a on zase uhnul těm za sebou, aby milenci nemohli utéct. Z místnosti odcházeli čtyři ozbrojenci, doktůrek a trojlístek v želízkách. Zane trochu pomlácený, ale co už? Zasloužil si to - tvář mu hrála všemi barvami. Oficiální verze zněla tak, že spadl ze schodů, ovšem v praxi si z něj Ontry prostě udělal boxovací pytel.

Takhle to zkončilo, ale abyste to všechno správně pochopili... Ta podnikatelka/děvka/služka (vyberte si) se jmenovala Anilla Johakoff. Ano, vidíte dobře. Pracovala s vaším otcem. Když začal moc šťourat (což je ostatně v povaze clé vaší rodiny), tak se ho prostě zbavila. Vzhledem k tomu, že máti je stejně dobrodružná jako manžel a zbytek rodiny, zbavila se jí taky. Mana sice nepátrala po smrti rodičů, ale dostávala do vězení drogové dealery a podbné, které Anilla využívala na špinavou práci, takže se jí taky zbavila. Byla prostě nepohodlná. No... jedeme dál... Lester začal pátrat po její smrti a Ontry dostal za úkol ho někam uklidit, zbavit se ho. No a protože byl měkota, vlastně proi němu nic neměl, tak ho zavřel do sklepa a tím pro něj věc hasla. Potom zase začal Kitte a tentokrát odklizení dostal Zane. Ten ale nebyl tak "nevinný" jako můj otec. Naneštěstí měl pro Kitteho slabost a chtěl si s ním trochu pohrát, tak ho zdánlivě chránil a vkrádal se mu do soukromí a potom... potom si řekl, že čekal dost dlouho a a znásilnil ho (promiň Kitte, ale musí to být). Přivedl si na pomoc Orjaha, ale to už se naštěstí nestihlo. A teď, jak si to čtu po sobě jsem zjistil, že jsem se zapomněl zmínit. Ti tři spolu mají dlouholetý poměr. Já ji doma vídal tak často, že jsem si ani neuvědomil, že tam nepatří a nechal jsem se jí zavést na špatnou stopu. A právě před asi půl rokem jsme proti ní sehnali dostatek důkazů.

Tak! Teď k lepším věcem. Já se Sydem spolu oficiálně chodíme. Pracujeme pořád v tom malým hračkářství. Však víte, jak to tam chodí. S šímkoliv ze dřeva se dá vahrát a pohrát... Majitelí sou skvělí! Mno... Gabo si našel skvělou slečnu (konečně někdo, kdo ho zvládá ukočírovat) Vlastně jsme tu všichni šťastní. Doufáme, že vy dva tam taky. Mějte se a... nezapomeňte na nás. Na to, že jsme byli pátelé!

Mějte se - zdraví Ontry a všichni ostatní

(nebudu je vypisovat jmenovitě - však víte)


"Tak takhle to všechno bylo..."

"Celá rodina v hajzlu kvůli jedné namyšlené bohaté děvce."

"Klid... bude se smažit v pekle, ale ne v tom křesťanským. V tom, o kterým nám vyprávěli táta s Manou..."

"Ou... tak to jim vážně nezávidím. Ti dva jsou velice důmyslní, co se týče trestů."

"To máš pravdu."

"Co kdybysme to spálili?"

"Ten dopis? Klasická symbolika?"

"Jistě. Jak jinak?"

"Netuším... Takže odpoutat se od minulosti?" Kitte vzal do ruky popsané strany i s obálkou

"Myslíš, že plotýnka bude stačit?"

"Nepochybně." Papíry předělal z ruky do pinzety a zapnul sporák. Tehdy levně nic lepšího nesehnali a teď se to hodí...

"Zbavit se kruté minulosti pro šťastnou budoucnost..."

 


 Dopsala jsem poslední slova. Pocit je to dechberoucí. Moje první dopsaná povídka. Z mého nepříčetného vzteku se stala dejme tomu detektivka bez detektiva o 66 stranách a 29 159 slovech a 170 489 znacích. Nerada se loučím se svými zlatíčky. Díky téhle povídce se ze mě stala strašná měkota. Když si čtu první a poslední kapitolu, zjišťuju, že za tu dobu, za těch 9 měsíců se moje psaní neskutečně změnilo a podle mého k lepšímu. Jako rozloučení s těma dvěma jsem si pro vás vybrala citát z knihy Josefa Rodena. Nevím proč, ale neskutečně se mi to k nim hodí. Už u osmé kapitoly jsem věděla, že tím to všechno zkončí.

Rozlučte se s Kittem a Lesterem...


    Krásný letní večer : sladký večer, když soumrak padá do polí a luk, stéká na květy v polích a dotýká se vrcholku hvozdů, jako by je hladilo.

A touto krásou soumraku jde chlapec jako bílá vidina, jako sen mládí, tak blouznivě vysnělý a tak nedostižný, jde ruku v ruce s tím, jemuž své prosté, prvně milující srdce vložil do dlaně s naivním, důvěrným gestem : "Je tvé, vezmi si je. Vidíš, jak září na tvé ruce? Miluj je. Měj je rád tolik, jako ono tebe. Nad námi září miliony hvězd. Ale jejich lesk je matný proti lesku tvých očí, protože ony jsou mi celičkým světem. Schyl se k němu a polib to mé srdce. Tak se stane za onoho soumraku...

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

....

(Liliana, 25. 9. 2014 1:06)

MIU to bola vážne nádhera. Hlavne ten posledný odstavec keď si sa lúčila s Kittem a Lestrom. Bolo tak krásne dojímavo napísané, že ešte teraz mi slzia oči. Ďakujem, že som si mohla niečo tak vydarené prečítať. Taktiež díky za vysvetlenie všetkého čo zostávalo nevysvetlené. Pekne to do seba zapadá. Avšak musím sa priznať, ale prosím neurážaj sa, že na určitých Ontryho vyjadreniach som sa musela zasmiať. Neviem či sú to preklepy, alebo to je napísané tak naschvál, ale vyzerá to parádne hlavne na konci to vyzerá ako keby sa vyjadroval ako 3 ročné dieťa. A to ako o sebe hovoril v 3. osobe tiež tomu dodalo svojrázny no vydarený nádych. Bol presne Tvojím verným obrazom, čomu sa niet čo čudovať veď sama si ho stvorila, keď máš dobrú náladu a si mimoriadne šťastná (presne tak ako v úvode tejto kapitoly :D) Aj mne budú chýbať, no zostanú naďalej vo mne a nezabudnem na to čo som sa pri tejto poviedke naučila ani na to čím všetkým som s Kittem i ostatnými jeho priateľmi a blízkymi prešla. Táto poviedka mi dosť dala. Takže ďakujem nielen za venovanie, ale predovšetkým za jej napísanie :* Už sa teším na ďalšie Tvoje myšlienky pretvorené do príbehov :)

Re: ....

(Miu, 25. 9. 2014 6:37)

Ahoj Lilianko, jsem strašně ráda, že se ti to líbilo. Právě. Já tu knížku dočetla a první myšlenka prostě byla "to je něco fantastickýho. Takovej podobnej závěr by měla mít každá povídka... Už vím, čím to zakočím... pokud to dopíšu..." No a pak jsem těm ostatní začla vymýšlet sama, ale já to mám jedno/dvouvětové odstavečky :D Upřímně... škoda, že jsem tam líp nepopsala tu Anillu... Hlavní záporačka a v celý povídce jsou o ní tři letmá otření :D to prostě... Jsem zlá a lobiá...

Miu a urazit se? Ne, Lilianko - i kdyby si mi psala největší kritiku, tak se neurazím, protože já to prostě neumím, ale teď k věci :D
Já jsem si vůbec neuvědomila, že je to tak napsané - já jsem celé poslední dva týdny extrémně hyperaktivní a takhle jsem se z toho aspoň částečně vybíjela... (Co s člověkem udělá 6-8 hrnků výtažku z kvalitního zelenýho čaje denně, že?) Strašně ti děkuju, že jsi to celou dobu komentovala, protože bych to nejspíš jinak nevydržela a nechala to jako vždycky rozpadané... Takže... Děkuju <3

Jo a málem by (jako vždycky) zapmněla... Po každé se tě chci zeptat, jestli ty máš nejaký blog/stránky nebo něco podobného... :) Takžéé... máš? :D

Re: Re: ....

(Liliana, 25. 9. 2014 18:29)

Miu Ty si takové to slniečko. Si naozaj pohodová, úprimná, milá a otvorená osôbka tak to aspoň vnímam ja. Si naozaj bezva. Som strašne rada, že som narazila na tieto stránky a vďaka nim som mohla spoznať trojicu úžasných báb a spisovateliek v jednom :D

Ja síce nepijem zelený čaj, ale tiež mám niečo podobného takzvaný životabudič a potom to so mnou je k nevydržaniu :)

Bohužiaľ Ťa musím sklamať ja žiadne stránky nemám. Nemám talent na písanie, ale vynahradzujem si to čítaním. Zbožňujem príbehy a knihy. Keď sa do toho pustím tak i 811 stranovú knihu mám prečítanú za jeden deň teda samozrejme s prestávkami. Bohužiaľ nie vždy k knižkám dostanem či už z nedostatku času (čo ma strašne mrzí, ale snažím sa to napraviť a teraz čítam mnoho) alebo proste nemám možnosť sa dostať k tomu titulu z rôznych dôvodov. No obdivujem Teba, Lii a Yukiko, že dokážete vytvoriť niečo také úžasné. Každý autor vytvára niečo jedinečné, neopakovateľné a pre mňa úžasné. Či už sa jedná o beletriu alebo o náučnú literatúru. Koľko času i samého seba tomu venuje je neuveriteľné. Som rada, že i naďalej si sa rozhodla písať. Díky :)

P.S.: nemáš nejaký nápad na knižku čo by som si mohla prečítať? díky :)

Re: Re: Re: ....

(Miu, 27. 9. 2014 19:58)

Lilianko myslím, že spousta lidí by se tvoji teorii snažila všemožně vyvrátit (možná za to může fakt, že jsem na ně opravdu jako ledový čumák :D nemám je ráda a jsem na ně hnusná nebo vlastně spíš... nijaká) Ale... tebe mám ráda takže... třeba to bude pravda ^^

Je mi líto, že nepíšeš, ale co se týče čtení, tak jsme na tom úplně stejně a bohužel... na nic opravdu dobrého jsem v poslední době bohužel nenarazila :( teď čtu knihy agathy christie... a mám ráda kýč :D já se v tom vyložene vyžívám, když je to celé kýčovité takže... shakespear a podobní :D

~_~

(Liia, 27. 9. 2014 18:59)

Tak konečně jsem to dočetla, ale i přesto nemůžu uvěřit, že je konec. Prostě mi to tak nepřipadá, i když je tak ukončen. Já ani nevím, co ti k tomu mám dodat, pač jsem během okamžiku sfoukla tři díly :D A navíc, jsem ještě pořád naměkko z toho mého ukončení, kterému taktéž nemůžu uvěřit :D Tomu konci snad nejde nic vytknout, možná to, že to byl trochu kýč, ale zato hezký a ne ten otřesný, jak se v mnohých případech stává ;D

Re: ~_~

(Miu, 27. 9. 2014 19:52)

tak to mě to přijde opravdu jako otřesný kýč, ale slíbila jsem opravdu dobrý konec, takže... :D